Věrnost jako štít české řeči
Před předstoupil český kněz Josef Dobrovský před právě korunovaného krále Leopolda II. s odvážnou řečí na obhajobu češtinu.
Ivan Poledník
Jednooký král, který připravil velmoc
Milovník turnajů, lovu a dvorské poezie, česká král Václav I. připravil zemi na budoucí rozvoj a hojnost. Právě dnes před 773 lety zemřel v Počaplích u Berouna.
Peklo, které vidíme jeho očima
Dnes uplynulo 705 let od smrti Danta Alighieriho, básníka, jehož obrazy záhrobí si západní svět osvojil tak důkladně, že je dnes používá, aniž tuší, odkud pocházejí.
Stanisław Lem viděl dopředu
Sto pět let si připomínáme od narození spisovatele, který vyprávěl o virtuální realitě a vyhledávačích, aby si nakonec sám vystavil účet za svůj omyl.
Muž, který přeložil skauting do češtiny
Antonína Benjamina Svojsíka si z Anglie přivezl nápad a během jediného roku vytvořil české junáctví s vlastním jménem, znakem i písněmi. Narodil se před rovnými sto padesáti lety.
Mrtvá ruka dostala výpověď
Je tomu už 255 let, kdy Marie Terezie — panovnice chodící na mši dvakrát denně — sevřela katolické církvi přístup k půdě, penězům i daňovým výsadám.
Jirásek zhasnul dvě staletí
Spolu s výročím 175 let narození autora románu o českých dějinách se váže jediné slovo, kterým se mu podařilo vnutit do učebnic i hlav jeden názor o naší minulosti.
Doutníky, mahátmové a Madame Blavatská
Narodila se před 195 lety a přinesla tajemství do vystydlého devatenáctého století — dostalo s jí tím obdivu i řadu posudků soudních znalců.
Slepý král, poslední rytíř Evropy
Český král Jan Lucemburský strávil většinu života v koňském sedle napříč Evropou. Uprostřed vlády oslepl, přesto se však nechal i do poslední bitvy dovést na koni.
Tři koruny a jedna dýka
Vládl třem královstvím a mluvil čtyřmi jazyky, jenže jeho příběh navždy zastínily tři rány dýkou právě dnešního dne roku 1306 v Olomouci.
Píseň zná každý, autora nikdo
V zapadlé podyjské vesnici před 130 lety skonal notář a básník Jan Vlk. Písně jako „Přijde jaro, přijde" si však stále pobrukují tisíce lidí.
Druhá nejčtenější kniha světa
Augustiniánský mnich napsal v tichu klášterní cely útlý spis, který čteme dodnes. Dnes před 555 lety se odebral na věčnost.
Papež, který vynalezl babyboxy
Inocence III. byl nejmocnějším papežem středověku, zavedl mnohé reformy ovlivňující život snad každého člověka. Zemřel právě dnešního dne před 810 lety.
Velký historik, který odmítl běžet s davem
Jaroslav Goll se narodil před 180 lety a studoval pečlivě české dějiny podle historických pramenů, a právě proto odmítal nadšení v roce 1918.
Koleda, která stála život
Blahořečený Metoděj Dominik Trčka strávil poslední Vánoce ve věznici Leopoldov temnou korekcí, zápalem plic a slovy odpuštění.
Jindřich Ptáčník a naše katedrála
Stačilo jediné tažení ku Praze, aby se politika rodícího se českého státu nasměrovala na staletí dobředu.
Když v Chuchli létaly židle
Na poklidnou letní slavnost přijel parník plný německých studentů, aby následně létaly nejen pivní sklenice a několik raněných skončilo v nemocnici.
27 pánů a jeden velký mýtus
Poprava vůdců stavovského povstání nebyla začátkem „doby temna“, naopak. Zde se paradoxně začala psát světlá kapitola dějin českého národa.
Obr pravověrného ducha v zemi anglikánů
Mohutný Angličan se stal jedním z největších katolických hlasů naší doby. Chesterton spojil víru, humor a zdravý rozum způsobem, který dodnes inspiruje čtenáře po celém světa.
Když se po dešti objevilo zlato
Největší zlatý poklad Keltů objevil prostý nádeník v rozbahněném břehu potoka. Místo slávy následovalo však rabování a přetavení tisíců vzácných mincí v “obyčejné” dukáty.
Články, které otřásly královstvím: reforma nebo rozvrat?
Čtyři pražské artikuly se staly jedním z mezníků českých dějin, po němž následovala desetiletí válek, rozdělení a hlubokých proměn, jejichž důsledky formovaly české země po celá další staletí.
Držel Portugalsko pohromadě ve století šílenství
Příběh portugalského státníka Antónia de Oliveiry Salazara ukazuje snahu vybudovat moderní stát opřený o víru, disciplínu, rodinu a sociální řád v době, kdy Evropu drtily ideologie, války, revoluce a rozklad tradiční civilizace.
Kreslíř, který otevřel brány pekla, nebe i lidských snů
Existují ilustrátoři. A potom existuje Gustave Doré, jehož ilustrace dodnes určují, jak si evropská civilizace představuje velké příběhy své víry, fantazie i dějin.
Muž kázně ve věku chaosu
Otřásl dějinami civilizace — světec železné vůle, zakladatel duchovní armády, mistr disciplíny a modlitby, jehož odkaz dodnes září jako mohutná připomínka doby, kdy víra formovala silné charaktery.
Když Praha zazářila světu do očí
Před 135 lety se dmulo české sebevědomí a právem, konala se jubilejní zemská výstav. Lidé věřili v technický pokrok, velké sny a schopnost obstát mezi nejvyspělejšími státy světa.
Když Říše dolaru začala požírat a ničit
Mexicko-americká válka neproměnila pouze mapu Severní Ameriky, ale otevřela cestu světu bez morálních hranic.
Muž, který rozžal víru v krajině bez Boha
Příběh Jan Maria Vianney ukazuje, jak vytrvalost, tichá modlitba a oběť dokázaly proměnit duchovně vyprahlou Francii.
První máj: továrny se zastavily
Z masových stávek v americkém Chicagu roku 1886 vyrostl svátek, jehož podoba i význam se mění podle doby, režimu i společenské nálady.
Zapomenutý radikál: Montfort pálí svědomí i dnes
Příběh Ludvíka Maria Grignion z Montfortu odhaluje křesťanství žité do důsledků, mariánské zasvěcení jako cestu plného odevzdání a naléhavou výzvu k návratu k víře, která proměňuje člověka i svět.
Karel kardinál Kašpar: arcibiskup v čase zlomu
Církev bývala u nás silná a pevná, od římské formace přes správu diecéze za První republiky až po německou okupaci. Co dnešním duchovním chybí?
Dušanova říše a věčný zápas Srbů
Staletí osmanského útlaku, přes krvavé války až po novodobý konflikt o Kosovo se vine nepřerušený příběh národa, který si přes útlak velmocí uchovává svou víru.
Velikost, která přetrvala staletí, je dnes vystavena zkouškám malosti
Bazilika svatého Petra v Římě představuje vrchol křesťanské civilizace, jež kontrastuje se současným stavem liturgie a vedení Církve.
Symbol Anglie, která se vydala cestou zisku, globální moci a násilí
Anglie se stala světovou velmocí za doby námořních plaveb Francise Drakea, považovaný za národního hrdinu, průkopníka a obránce země.
Sjednotil Německo a zasel semena katastrofy
V doznívajícím rachotu prusko-francouzské války vzniká Německá říše. Do jejího středu pak jako kancléř usedá vévoda Otto Eduard Leopold von Bismarck-Schönhausen.
Pařížská komuna: revoluce, experiment a jeho krvavý konec
V roce 1871 proběhl jeden z nejradikálnějších pokusů o přeměnu společnosti v moderních dějinách. Během několika týdnů zavedl politické a sociální změny, které skončili v krvi.
Zapomenutý kronikář Jeseníků a jejich temných legend
Pod hřebenem Pradědu vznikl svět hutí, dolů, hlubokých lesů a starých pověstí, který dnes téměř zmizel z paměti kraje. Josef Lowag jej zachytil ve svých pověstech a vlastivědných textech.
Rupert Murdoch: Plod epochy, kterou sám pomáhal zrodit
Jedna z hlavních postav globální komunikační revoluce slaví pětadevadesátiny, narušil dominanci jediné mediální kultury.
Muž, který visel na hodinách, visí dnes v zapomnění
Nebyl tulákem s hůlkou ani polovinou slavné komické dvojice, přesto patřil ve dvacátých letech k největším filmovým hvězdám světa.
Svoboda na dluh: Zrušení nevolnictví v Rusku
V únoru 1861 car Alexandr II. osvobodil miliony ruských rolníků z nevolnictví. Reforma měla zachránit říši před krizí a revolucí, se stala však zároveň zdrojem sociálního napětí i tragického paradoxu v životě samotného „Cara Osvoboditele“.
Typ novináře – kolaboranta se nemění. Jen doba a kulisy
Alois Kříž nebyl jen protektorátní novinář – byl to typ, který je docela rozšířený. Člověk, který dokáže každé moci propůjčit svůj jazyk, tón i morální alibi.
Emoce proti řádu. Perón mluvil, jiní pracovali
Juan Perón vládl hlasem a gestem, tři evropští státníci vládli odpovědností. Jeden stavěl politiku na emocích a přímém vztahu k davu, druzí na řádu, víře a obraně civilizace. Čemu byla jejich moc podřízena?
Praha jej znala – a my bychom jej měli znovu objevit
Jan Nepomuk Augustin Vitásek byl respektovaným skladatelem své doby, vychovaným v mozartovském hudebním světě, který dokázal spojit řemeslnou jistotu s kultivovaným citem. Dnes jeho jméno zná málokdo – o to víc stojí za to si ho znovu připomenout.
Josef Hlávka – práce, odpovědnost a trvalý odkaz
Pocházel ze skromných poměrů a pramálo naznačovalo, že bude jeden z nejúspěšnějších architektů a stavitelů monarchie. Klíčovou roli sehrálo vzdělání a cílevědomost.
Dostojevskij: člověk v krajní poloze
Ruský spisovatel dovedl román na hranici filozofie, víry a lidské propasti – proto zůstává i dnes nepohodlně aktuální. Jaká byla jeho spisovatelská dráha?
Vladimir Atlasov: drsný dobyvatel neznámého světa
Kozák, průzkumník a tvrdý muž ruské hranice, který na konci 17. století otevřel Kamčatku carské moci a přinesl první ucelené zprávy o tomto vzdáleném poloostrově, se stal obětí vlastního stylu vládnutí – Vladimir Atlasov byl zabit svými vlastními podřízenými.
Od prvního obrazu k ovládání lidské mysli
Když v roce 1926 John Logie Baird poprvé veřejně předvedl pohyblivý televizní obraz, šlo o technický experiment s několika desítkami řádků a trhavým obrazem. Brzy se však televize stala všudypřítomným médiem, které začalo formovat politiku, války, veřejné mínění i každodenní návyky miliard lidí.
Umberto Nobile: hrdina Arktidy, oběť politiky
Konstruktér vzducholodí vstoupil do dějin jako dobyvatel severního pólu i jako tragická postava politiky a propagandy. Jeho arktický výkon však přežil díky českému svědectví.
Příběh talentu, odvahy i selhání
Vladimír Škutina patřil k nejtalentovanějším satirikům své generace a zároveň k jejím nejrozpornějším postavám. Muž, který byl v 60. letech vězněn za slovo, se v době normalizace stal spolupracovníkem Státní bezpečnosti. Jeho životní příběh ukazuje, jak tenká může být hranice mezi odvahou, tlakem a selháním.
Strážce hradů a znaků české minulosti
August Sedláček byl historik, který dal českým hradům, zámkům a šlechtickým erbům pevný řád a oporu v pramenech. Jeho systematická práce položila základy moderní historické topografie a heraldiky a dodnes zůstává nepostradatelným zdrojem pro poznání dějin české krajiny i rodové identity.
Od katakomb ke katedrálám. Také dnes slavíte Silvestra I.?
Jeho jméno znají všichni, ale téměř nikdo neví, kdo skutečně byl - přitom právě Silvestr I. dal křesťanskému Římu tvář, jež formovala naši civilizaci po dlouhá staletí.
Vynalezli zbraň hromadné manipulace. A ani o tom nevěděli
Dva lyonští podnikatelé vynalezli továrnu na falešné vzpomínky a nejúčinnějšího lháře moderní éry.
Z divadelní písně hymnou: Proč "Kde domov můj" mluví k srdci národa dodnes
Ve Stavovském divadle zazněla 21. prosince 1834 píseň, která se stala srdcem českého národa. Nenápadná, bez patosu, plná lásky ke krajině a domovu.
Jaroslav Heyrovský: vědec, který změnil chemii bez velkých gest
Muž, který proměnil analytickou chemii, a ukázal, že skutečný vědecký přínos může vznikat tiše, systematicky a bez potřeby sebepropagace.
Zapomenutá velikost architekta českého státu
Zatímco dějiny milují krále dobyvatele a tragické poražené, skutečné státy budují ti, kteří neoslňují, ale vydrží. Přemysl Otakar I. nebyl hrdinou legend, nýbrž tichým architektem českého království – a právě proto patří k největším panovníkům našich dějin.
Pevnost pravdy uprostřed chaosu
Před 480 lety započal koncil, který vrátil Evropě jednotu víry a postavil hráz herezím, jejichž důsledky dodnes ničí Západ.
Tichý prorok na Petrově stolci: Myšlenky bez pravdy a zhouba z univerzit
Pius VIII., přehlížený papež s téměř neviditelným pontifikátem, předvídal s mrazivou přesností dnešní duchovní krizi, když jako jeden z prvních pochopil, že boj o pravdu se rozhodne v hlučném prostoru, který dává stejnou váhu bludu i skutečnosti.
Pavel VI. otevřel dveře, František je vytrhl i s panty. Padla Katolická církev již na dno?
To, co v 60. letech začalo jako „aggiornamento“, později dozrálo v absolutní rozklad: teologický relativismus, liturgická beztvarost, rozpad kázně a mentalita, která se bojí pravdy víc než omylu.
Génius i ničitel: Architekt, který nás Čechy obklopuje ze všech nejvýrazněji
Vtiskl Čechám podobu, kterou známe celý život, od Pražského hradu po Karlštejn. Dílo Josefa Mockera osciluje mezi obdivem k monumentální dostavbě sv. Víta a kritikou regotizací, kterou místy nahradily skutečné dějiny romantickou představou gotiky.
Erben k moderní době: Temné balady, které odhalují pravdu, již nechceme vidět
Jeden z národních klasiků, který rozhodně nepatří do vitríny, ale naopak na frontovou linii zápasu o lidskou přirozenost. Karel Jaromír Erben byl podivuhodně moderní a pravdivý.
Jiří Melantrich z Aventina: mistr krásné knihy, který dal české kultuře trvalý tvar
Melantrichova dílna proslula pečlivou prací, širokou českou produkcí a opakovanými edicemi, které napomáhaly jazykové ustálenosti i dostupnosti vzdělanosti v naší zemi. Kvalitní kniha začala v té době formovat kulturní život národa.
Moudrost, která klopýtá: Jan Amos Komenský mezi pravdou a omylem
Jan Amos Komenský zanechal hlubokou stopu jako pedagog a myslitel, ale jeho život i dílo zůstávají plné rozporů – mezi vírou a omylem, velikostí a bludem, ideálem jednoty a skutečností duchovní roztržky. Od jeho úmrtí právě uplynulo již 355 let.
Muž, který šel nahoru a nezastavil se - příběh českého syna Sovětského svazu
Narodil se do víru ruské revoluce jako syn českého zahradníka, zemřel v Taškentu jako zasloužilý horolezec a geograf, který stál u zrodu horolezectví ve Střední Asii.
Třicet let internetového rádia. A konečně jedno, které dává smysl
Jsme již dávno zvyklí, že internetovým éterem zní hlasy z celého světa – od prvního streamu v roce 1993 až po dnešní přemíru algoritmicky řízených stanic. V této změti zvuků se nyní objevuje něco mimořádného.
“Chtěli jsme to udělat co nejlíp, a dopadlo to jako vždycky”
Touto a mnoha dalšími "černomyrdinkami" (legendární ironické a paradoxní citáty), komentoval přelomové období dějin 20. století předseda vlády Ruské federace Viktor Stěpanovič Černomyrdin.
Ringhofferové: Titáni českého průmyslu, na které se (po)zapomnělo
V době, kdy byl průmysl spojen s krásou, řemeslo s dokonalostí a podnikání s odpovědností, stáli Ringhofferové na vrcholu.
Antonín Koniáš – zneuctěné světlo
Před 265 lety se narodil jezuita, který místo ohně šířil světlo pravdy. Antonín Koniáš nebyl ničitelem knih, ale obráncem víry a českého jazyka, jehož jméno znetvořila ideologická lež.
Muž mezi dvěma světy
Chtěl zlepšit svět rozumem, a skončil v náruči ideologie, jež rozum potlačila. Zakladatel českého komunismu i jeho první oběť. Tragický příklad idealisty, který se stal stínem vlastní víry.
Od Lenina k Pirátům: krátký život dlouhé revoluce
Americký snílek, který chtěl zachránit svět před nespravedlností, skončil jako ikonka totality – a jeho duch dnes přežívá v kavárenských revolucionářích, genderových spasitelích a politických vizionářích.
Na západ za hranice světa: Vikingové, kteří objevili Ameriku
Dávno před Kolumbem přepluli Atlantik, založili osady v Grónsku a přistáli na březích dnešní Kanady. Vikingové byli prvními Evropany v Americe, a přestože se jejich kolonizační snahy rozplynuly v mlze času, zanechali stopu, která přežívá dodnes.
Dostat Herdu nebylo svého času rozhodně nic příjemného
Z chudé trnavské rodiny, pěšky až do Prahy, a odtud na olympijský koberec v Berlíně: Jozef Herda se stal legendou československého zápasu, mužem, který ukázal, že houževnatost a vytrvalost mohou vést až ke světovému věhlasu.
Svatý Václave, nedej zahynouti: slova, která drží český národ při životě
Od středověkých bitev přes státní pohřby až po včerejší i dnešní liturgii zní zpěv, jenž je modlitbou i hymnem zároveň – prosbou českého lidu k patronu země, který chrání víru i budoucnost národa.
Bez jezuitů by český jazyk zanikl. Tím i celý národ
Jezuité byli v českých dějinách nezaslouženě očerňováni, přitom to právě oni uchovali víru, vzdělanost a český jazyk, a tím zásadně přispěli k přežití a kulturnímu rozkvětu národa.
Sportsman, který založil národ houbařů
Vizionář, vědec i popularizátor, který naučil Čechy poznávat houby a proměnil houbaření v kulturní identitu.
Neztraťte odvahu snít. Sny jsou prvními stupni každé rakety
Ruský samouk, vizionář a teoretik, jehož výpočty, nápady a návrhy položily základy moderní raketové techniky. Konstantin Eduardovič Ciolkovský se narodil před 168 lety.
Advokát chudých a nekorunovaný král všech zatracených a vyvržených
Byl zvolen, byl slyšet, byl na dně — a byl zapomenut. František Uher, právník a poslanec, skončil na ulici a stal se nechtěným prorokem těch, kteří dnes mluví o spravedlnosti, ale končí v bezvýznamnosti.
S marathónským během je to jako se vším: Všichni běží za chimérou
Bitva u Marathónu patří mezi klíčové příběhy starověkých dějin, avšak s jejím jménem je dnes častěji spojován běh, jehož původní verze je pravděpodobně výmyslem pozdějších autorů.
Pernerův vlak už dojel. Ale koleje, které položil, vedou dál
Když se řekne železnice, ne každý si vzpomene na jméno Jan Perner – a přece právě tento mladý inženýr vdechl českým kolejím život, který trvá už bezmála dvě století. Od jeho smrti totiž právě uplynulo 180 let.
Alexej Stachanov – superman proletariátu
Horník, který měl jednou směnou překonat fyzikální zákony, stal se ikonou sovětské propagandy a nakonec i obětí vlastního mýtu.
Když Země vybuchla: Symbol zkázy i připomínka lidských limitů
Erupce indonéské sopky Krakatoa na konci srpna 1883 byla jednou z největších – a velmi poučných – přírodních katastrof novověku .
Miloševič a Srbsko: oběti dvojího metru a „humanitární“ agrese
Rozpad Jugoslávie a následné války na Balkáně ukázaly nejen tragédii etnických střetů, ale i brutální dvojí metr západních mocností a médií. Jedno včerejší výročí nás vyzývá si to uvědomit.
Trockij: Motor nekonečného chaosu běží dodnes
Před 85 lety, 20. srpna 1940, v mexickém exilu podlehl Lev Trockij, zakladatel Rudé armády a teoretik „permanentní revoluce“, atentátu.
Antikrist jako humanista: Solovjovova prorocká vize světa se právě stává skutečností
Vladimir Solovjov napsal krátce před smrtí text, který působí jako prorocké zrcadlo moderní doby. Jeho Legenda o Antikristu nevykresluje konec světa v plamenech, ale ve svůdné záři falešného světla. Humanismus bez Krista, jednota bez pravdy, mír bez oběti – to vše se v jeho vizi spojuje v poslední pokušení světa, který se sám dobrovolně vzdává Spasitele.
Osobnost, která vtiskla tvář českému průmyslu a proslavila nás ve světě
Emil Škoda změnil tvář českého průmyslu. Tento inženýr, vizionář a průmyslník vybudoval z malé slévárny v Plzni jeden z největších závodů své doby.
Stín ustašovského dědictví nad Chorvatskem. Známý dvojí metr haagského tribunálu proti Srbsku
Při příležitosti 30. výročí zahájení operace Oluja se znovu otevírá diskuse o krvavé likvidaci etnických Srbů v Krajinské republice a o vazbách moderní chorvatské agrese na dědictví ustašovského teroru.
Tichý profesor, který svou zem postavil o zpět na nohy – vírou, řádem a odpovědností
V éře ideologií, revolucí a duchovní prázdnoty vystoupil v Portugalsku muž, který věřil v řád, víru a odpovědnost: António de Oliveira Salazar byl katolík, konzervativec a profesor ekonomie. Jeho „Estado Novo“ nebyl totalitou, ale pokusem obnovit stát na základě přirozeného zákona a křesťanské morálky. Přestože ho liberální svět haní, v očích mnoha Portugalců zůstává symbolem stability, skromnosti a služby národu.
Ticho věrnosti: Japonská víra jako výčitka Západu. Atomová bomba pro Kristovo město?
V zemi samurajů, kde mše svatá byla zakázána, kněží popravováni a krucifix zakopáván do země, přežila katolická víra s větší vitalitou než v pohodlné Evropě. Po staletí beze svátostí, bez biskupů, bez Říma – a přesto s Kristem.
O tvrzi, která se neohnula, o bouři, která se vrátila silnější. A jak je to s neomylností?
Zasedání I. vatikánského koncilu vyvrcholilo 18. července 1870 vyhlášením dogmatu papežské neomylnosti – a zároveň se stalo labutí písní epochy, která ještě věřila v objektivní pravdu a nadpřirozený řád.
Srebrenický masakr: Typický případ selektivní spravedlnosti Západu
Incident, který se začal odehrávat 11. července 1995, tedy přesně před 30 lety, je dodnes vykreslován jako symbol evropského selhání a srbské brutality. Jak moc ale platí oficiální narativ? A proč se tato moralizující politická měřítka vztahují výlučně na Srby?
Národní lípa: Zelený symbol srdce národa, který pohltila bouře
Stála po staletí uprostřed vsi jako živý památník národní identity. Její košatá koruna pamatuje časy roboty, obrození i obou světových válek.
Plamen mystiky a meč kultury: Jak svatý Bernard z Clairvaux rozehřál srdce i mysl Evropy
Mnich, jehož slova hořela jako pochodeň nad zamrzlými kotlinami Evropy – svatý Bernard, známý svou nezdolnou vášní pro víru i pro lidské srdce, jenž proměnil evropské myšlení, kulturu i umění – založil 25. června léta Páně 1115 klášter v Clairvaux.
Martin Luther: Otec duchovní anarchie
Tam, kde zazníval Gloria in excelsis Deo, zazněla ozvěna pýchy, vulgarity a zvrácenosti. A z této jámy zaznělo jediné slovo: „Já.“ Tak začala reformace. Dnes je to 505 let, kdy byly jeho spisy bulou Exsurge Domine zakázány. Svět to ale již nezachránilo…
Kdo skutečně stanul první na severním pólu? A co další historické „pravdy“?
Příběh soupeření Fredericka Cooka a Roberta Pearyho o prvenství na severním pólu odhaluje, jak se některé historické události staly nezpochybnitelnými pravdami, přestože existují důvody k pochybnostem.
S. K. Neumann: Básník, který tančil mezi stromy a dráty
V české literatuře je jen málo tak těkavých, přitom působivých jmen jako Stanislav Kostka Neumann. Je to skoro neuvěřitelné, ale od jeho narození uplynulo 5. června rovných 150 let.
Trianonská smlouva – maďarské trauma i klacek na Orbána
Už je to 105 let (4. června 1920), kdy byla v reprezentačních prostorách paláce Grand Trianon ve Versailles podepsána mírová smlouva mezi Maďarskem a většinou států Dohody.
Světlo neuhasitelné pravdy v temnotách modernismu
V době, kdy se modernismus rozlézá jako rakovina v těle Církve a věčná liturgie je vytlačována pod zem, zvedá se jako světlem prozářený sloup postava svatého Pia X.
Hlas, který se nebál pravdy
Byl lékař, kterému důvěřovaly statisíce lidí. Publicista, který nikdy nepsal podle zadání. Muž, který se neohnul ani před kolektivní nenávistí západního světa.
Povolána k záchraně země a zahanbení bojácných mužů. Zrazená, opuštěná, zavražděná – a přece nakonec vítězná
Příběh Johanky z Arku si dnes připomínáme v souvislosti s jejím zatčením Burgunďany, jež se odehrálo právě dnes před 595 lety.
K. H. Frank: Popraven před očima národa. Ale co když jsme mezitím ztratili schopnost poznat zlo?
Na dvoře pankrácké věznice byl 22. května 1946 veřejně oběšen Karl Hermann Frank – muž, který zradil zemi, v níž vyrostl, a pomohl rozvrátit její páteř. Dnes si připomínáme 79 let od jeho popravy. A také tíživou otázku: opravdu bychom ho dnes poznali?
Heinrich Himmler: 80 let od sebevraždy Němce, který chtěl zlikvidovat český národ. Je jeho sen dnes blíž než tehdy?
Heinrich Himmler – říšský vůdce SS, fanatik víry v nordickou nadřazenost a úřednický kat mnoha národů spáchal sebevraždu 23. května 1945. Byl to konec jedné zrůdné dějinné etapy. Nebo teprve začátek nové?
Chvilkařský propadák na Staromáku: Zprofanované osoby pražské kavárny a stovky účastníků mísících se s turisty čekajícími na orloj. Libtardi si vystříleli munici a dnes už nikoho nezajímají. Budeme za týden volit tak, abychom měli po Starostech?
Novinář, který se nebál smíchu
Rusko znovu spustilo přísně tajný systém soudného dne
Voják, který nikdy nesložil zbraň
Archeologové jsou na dosah pozůstatků Noemovy archy pod biblickou horou
Zrod klanu, jenž ovládl Západní svět
Chytrá města v Německu: od společnosti bez voleb k plošnému dohledu
Poznávat již poznané
Karlovarský rod, který brousil pro krále
Čína se chystá na válku se Spojenými státy
Doba mu zkomolila víc než jen jméno: Z hlubin na vrchol – a zpátky
Klid před bouří: Rozhodující střet o Perský záliv se blíží
