Německá Pátá kolona od Havla po Pavla otevřela Sudeťákům dveře
Kolaborace českých politiků se Sudeťáky, která vyvrcholila provokací se sjezdem v Brně má hluboké kořeny, na kterých staví i dnešní Pátá kolona v čele s vlastizrádcem na Pražském hradě.
Kolaborace českých politiků se Sudeťáky, která vyvrcholila provokací se sjezdem v Brně má hluboké kořeny, na kterých staví i dnešní Pátá kolona v čele s vlastizrádcem na Pražském hradě.
V souvislosti s plánovaným sjezdem postnacistického Sudetoněmeckého landsmannschaftu v Brně se znovu otevírá již uzavřená minulost a staré rány.
Zrekapitulujme si historii a současnost militantní protičeské a dříve protičeskoslovenské organizace. Naši dědové věděli, proč bylo spravedlivé je po válce odsunout.
Kubánští exulanti se v roce 1961 nechali pobít během neúspěšné speciální vojenské operace USA. Ovlivnili však významně mezinárodní situaci.
Před 170 lety se západní Evropa, Osmanská říše a Sardinie spojili proti Moskvě. Co nám to jen připomíná?
Nezměrné utrpení přinesla českým zemím německá okupace. Začala 15. března 1939 a následný teror německého Protektorátu si vyžádal přes 350 tisíc obětí.
Právě dnes před 80 lety pronesl bývalý britský premiér na univerzitě Westminster College ve Fultonu několik měsíců po válce. Vystřelil jím první salvu války studené.
Jaltská konference byla historickým setkáním hlav tří klíčových spojeneckých velmocí (Velké trojky) tzv. protihitlerovské koalice, tedy Spojených států amerických, Velké Británie a Sovětského svazu.
Kdo vlastně byl tento – dlouhá léta až neskutečně adorovaný – politik a jaký je jeho dějinný odkaz? Konrad Adenauer se narodil v katolické rodině. Jeho otec se účastnil bitvy u Hradce Králové.
Připomínáme si devadesát let od zvolení Edvarda Beneše prezidentem Československé republiky po předchozí obdikaci Tomáše Garrigua Masaryka.
Nejmladší z devíti studentských předáků popravených německou okupační mocí se jmenoval Václav Šaffránek. Tento mimořádně odvážný člověk, popravený v Ruzyni, byl věrný národu, Bohu a víře.
V bavorském Norimberku se konal dodnes nejsledovanější soudní proces v dějinách. Takzvaný Norimberský proces s německými válečnými zločinci začal před 80 lety.
První světová válka, jejíž konec si v těchto dnech připomínáme, byla konfliktem, který drsně a zásadně přepsal mapu Evropy a znamenal definitivní konec „starého dobrého světa“ a nástup modernity 20. století - včetně destrukce přirozeného hodnotového řádu a zrodu ničivých totalitních režimů.
Dnes je vhodná příležitost k zamyšlení nad tím, jaké jsou vlastně ideové kořeny naší novodobé státnosti. Právě 28. října v Den vzniku samostatné Československé republiky.
Situace v Německu má vždy (stejně jako před 35 lety) nesmírně silný vliv na situaci v celé kontinentální Evropě a v českých zemích zvláště. Připomeňme si zásadní milníky těchto dějin.
Svět nikdy nebyl tak blízko zahájení jaderné války jako v onu osudnou zářijovou noc roku 1983, kdy katastrofě zabránil Sovětský důstojník Stanislav Petrov.
Jednání mezi komunistickými stranami ČSSR a SSSR v Čierné nad Tisou byla předehrou srpnové intervence vojsk Varšavské smlouvy do Československa.
V německé Postupimi začala před 80 lety konference velmocí, jež určila dnešní podobu Evropy, a protože s nacisty je to stále stejné, demilitarizaci a denacifikaci požaduje i dnešní Rusko po Ukrajině.
Právě dnes je tomu 105, kdy byla v roce 1920 určena po vzájemných sporech a krátké válce hranice mezi ČSR a Polskem na Těšínsku.
Právě před 80 lety československá vláda schválila odsun německého a maďarského obyvatelstva, což bylo se spojenci domluveno již za války, a následně přijato v Závěrečném protokolu postupimské konference.
Právě dnes uplynulo 80. let od vydání Dekretů prezidenta republiky o potrestání nacistických zločinců a kolaborantů s hitlerovským Německem a odsunu německé Páté kolony Sudeťáků.
Operace vedoucí k začlenění pobaltských států do SSSR, jehož 85. výročí si připomínáme, byl akt, který kromě jiného zachránil statisíce Židů, kteří poté, co se k moci v Pobaltí dostali fanatičtí kolaboranti, byli likvidováni.
Hrdinské vystoupení Pražanů, kteří se v Květnovém povstání postavili obrovské vojenské převaze německých okupantů. Připomeňme si, jak přispěli více než jen symbolicky k osvobození naši vlasti.
Letošní rok je rokem mnoha významných „kulatých“ výročí. Přesněji řečeno: Jde o rok, kterému z hlediska osudů našeho státu a národa zcela dominuje 80. výročí osvobození naší vlasti Sovětským svazem a jeho armádou v květnu roku 1945. Což bezprostředně souvisí s tím, že právě dnes si připomínáme 80. výročí vzniku tzv. Košické československé vlády, první vlády Národní fronty Čechů a Slováků.