Existují lidé, kteří vládnou státy, ale pak též lidé, kteří vládnou tomu, jak o těchto státech smýšlí veřejnost. Rupert Murdoch patří nepochybně do druhé kategorie. Australský rodák, narozený roku 1931 v Melbourne, zdědil po svém otci menší novinové vydavatelství – a během několika desetiletí z něj vybudoval jedno z nejmocnějších mediálních impérií moderního světa.
Jeho kariéra začala relativně nenápadně. Po smrti otce převzal roku 1952 regionální noviny The News v australském Adelaide. Velmi brzy pochopil něco, co mnozí novináři té doby stále přehlíželi: média nejsou jen kulturní institucí nebo profesí. Jsou průmyslem vlivu. Kdo kontroluje velké mediální platformy, ten může ovlivňovat veřejnou debatu, politiku i atmosféru společnosti.
Epocha nové moci
Murdochova strategie byla jednoduchá a nemilosrdná: růst, expanze a koncentrace. V šedesátých letech začal skupovat další australské tituly, poté vstoupil na britský trh. V roce 1969 získal bulvární deník News of the World a krátce nato i vlivný list The Sun, který během několika let proměnil v nejčtenější britské noviny. Následovaly další akvizice – prestižní The Times a Sunday Times. Murdoch tak ovládl významnou část britské mediální krajiny.
Velmi důležitý moment však přišel při jeho expanzi do Spojených států. V osmdesátých letech vybudoval televizní síť Fox a postupně kolem ní vytvořil celé mediální impérium. Pod hlavičkou jeho společností News Corporation a později Fox Corporation vznikla struktura zahrnující televize, filmová studia, vydavatelství i noviny. Do jeho portfolia patří mimo jiné The Wall Street Journal, New York Post nebo televizní stanice Fox News.
Murdoch tak získal přímý vliv na stovky milionů čtenářů a diváků po celém světě. Jeho média byla schopna podporovat politické kampaně, ovlivňovat nálady veřejnosti a stanovovat témata, o nichž se ve společnosti diskutuje.
Tím se Murdoch stal symbolem nové epochy. Epochy, v níž se moc přesouvá od tradičních politických institucí k těm, kdo formují informační prostředí. V době, kdy se politika stále více odehrává na obrazovkách televizí, mobilních telefonů a sociálních sítích, je mediální magnát často vlivnější než ministr nebo premiér.
Konzervativní hlas v mediálním světě?
Na konci dvacátého století začalo být stále zřetelnější, že velká část západních médií sdílí podobný levicový kulturní a ideologický rámec. Redakce významných novin, televizí i univerzitních médií byly stále více formovány prostředím liberálních elit velkých měst. Témata jako globalizace, podpora migrace, politický, kulturní a sexuální liberalismus nebo radikální proměny tradičních společenských struktur byla prezentována jako přirozený směr vývoje moderní společnosti.
Murdochova média ovšem začala profilovat odlišně. Zvláště ve Spojených státech se postupně stala platformou pro politické a kulturní proudy, které byly v mainstreamových médiích přehlíženy nebo přímo vytlačovány. Nejviditelnějším symbolem tohoto trendu se stala televizní stanice Fox News, založená roku 1996.
Ta se od počátku snažila nabídnout jiný úhel pohledu než zavedené “instituce” typu CNN nebo NBC. Do vysílání přivedla komentátory a moderátory sympatizující s americkým konzervativním hnutím. Témata jako národní suverenita, kritika nekontrolované migrace, obrana tradičních hodnot nebo skepticismu vůči globalistickým projektům zde dostávala prostor, který v jiných velkých médiích absolutně chyběl.
Tento posun měl dalekosáhlé důsledky. Fox News sehrála významnou roli při formování politického klimatu během prezidentských voleb v USA, ovlivňovala debaty o válce proti terorismu, migraci nebo ekonomické globalizaci. Všemocní liberálové samozřejmě tvrdili, že stanice polarizuje společnost a podporuje politický populismus. Skutečnost je však spíše taková, že narušuje monopol jednoho ideologického proudu v médiích. V mediální krajině, kde už existoval jen jeden povolený názorový směr, se otevřel alespoň částečně prostor pro skutečný ideový konflikt.
Paradox mediálního magnáta
Zde se však začíná objevovat zásadní paradox. Rupert Murdoch je často vnímán jako spojenec konzervativních politických sil – ale jen málokdo by jej mohl označit za ideologického bojovníka za tradici nebo za křesťanské hodnoty. Jeho životopis i podnikatelská strategie ukazují spíše pragmatického podnikatele, který se pohybuje v prostředí moci s chladnou racionalitou obchodníka.
Murdochova média nikdy nebyla čistě ideologickým projektem. Byla především mimořádně úspěšným byznysem. Noviny, televize a digitální platformy pod jeho kontrolou musely hlavně přitahovat publikum – a publikum v moderní společnosti přitahuje konflikt, emoce a silné názory. Politika se tak postupně stala součástí mediálního trhu.
To je důvod, proč Murdochovo impérium dokázalo podporovat různé politické osobnosti v různých historických okamžicích. V Británii jeho noviny v minulosti podporovaly jak Margaret Thatcherovou, tak později Tonyho Blaira. Ve Spojených státech poskytovala Fox News výrazný prostor republikánským politikům, ale zároveň si zachovávala značnou flexibilitu podle aktuálního vývoje politické situace.
Pro kritiky je Murdoch symbolem nebezpečné koncentrace mediální moci. Argumentují, že žádný jednotlivý podnikatel by neměl mít možnost ovlivňovat veřejnou debatu v takovém rozsahu. Z tohoto pohledu ovšem není rozdíl mezi Murdochem a a konkurenčními “liberálními” mediálními magnáty – pouze reprezentují odlišné ideologické tábory.
To důležité je, že Murdochovo impérium narušilo dominanci jediné mediální kultury. V době, kdy mnohá média sdílela podobné progresivní hodnotové rámce, vznikl alespoň jeden velký mediální prostor, který byl ochoten otevřeně polemizovat s převládajícím diskurzem.
Co Murdochův příběh říká o současném světě
Technologický pokrok všechny dopady mediálního boje ještě posílil. Televize, internet a sociální sítě vytvořily globální informační prostor, v němž může několik málo mediálních hráčů oslovovat stovky milionů lidí. V takovém prostředí se otázka vlastnictví médií stává otázkou politické a kulturní moci.
Murdoch není jediným aktérem tohoto systému. Vedle jeho impéria existují další mediální konglomeráty, technologické platformy a digitální společnosti, které mají podobný nebo ještě větší vliv na formování veřejného mínění. Spor o to, kdo bude určovat rámec veřejné debaty, se tak stal jedním z hlavních konfliktů současného Západu.
Z křesťanského pohledu tato situace vyvolává ještě hlubší otázky. Média dnes plní roli, kterou dříve zastávaly jiné autority – vysvětlují svět, určují témata a často také definují hranice toho, co je považováno za přijatelné. V jistém smyslu se stala novými kazatelnami moderní společnosti.
Murdochův příběh není příběhem spasitele ani padoucha. Je spíše obrazem epochy, v níž se boj o politickou a kulturní orientaci společnosti odehrává především na poli informací. A v tomto boji nejsou média jen prostředníkem – stala se jedním z aktérů na hlavních bojištích.
