V turecké Antalyi se od 9. listopadu zase zachraňuje planeta – už pojednatřicáté, tentokrát s výhledem na Středozemní moře.
Generální tajemník OSN António Guterres sice už loni oznámil, že hranici 1,5 stupně stejně přešvihneme a část škod bude nevratná, ale sjet se a jednat dál se přece musí. Předseda konference, turecký ministr Murat Kurum, slíbil místo cáru papíru akční plán, který „otřese světem v základech a přepíše dějiny“.
Dějiny se ovšem přepisují bez hlavních aktérů: Spojené státy už podruhé nevyslaly žádnou delegaci, čínský prezident ani indický premiér se neobtěžovali a Rusko chystá prohlášení, že o rychlém odchodu od fosilních paliv nemůže být řeč. Na jevišti tak zůstala hlavně Evropská unie, aby se svou Zelenou dohodou předstírala, že představení ještě běží. A že se vyplatí hrát dál: ve hře je cíl 1,3 bilionu dolarů ročně do roku 2035 – a po odchodu Američanů je jasné, čí kapsy se mají otevřít jako první.
Kdo tu udává tón, ukázalo letiště: podle Oxfamu na něm během pár dní přistálo nejméně 94 soukromých tryskáčů, zhruba třiadvacetkrát víc než obvykle. Ne všichni pasažéři prý mířili na konferenci. Jistě – v listopadu se do Antalye přece létá soukromým letadlem k moři.
Dánská ministryně pro klima ostatně dorazila i s královnou pronajatým speciálem. Zachraňovat svět v ekonomické třídě, to by tu byla ostuda.Rakouský list Der Standard a další média hlásí nejsilnější El Niño za tisíc let, oteplení o 1,8 stupně v roce 2027 a změnu klimatu, která sama sebe posiluje. Téměř každé číslo v těchto článcích je ovšem předpověď, projekce nebo tisková zpráva – vědecký fakt žádný.
Slunce a oblačnost určují klima z 99 procent, jejich role se ale znovu popírá. Zato oceány výjimečně dostaly uznání jako mocný hybatel klimatu, i když s mnohem kratším dosahem než Slunce. V Antalyi jedná o světovém klimatu šedesát tisíc lidí – a přesně načas vycházejí v mainstreamových médiích skoro stejné články: všechno je prý ještě mnohem horší, než se zdálo. Der Standard píše o „nejsilnějším El Niñu za tisíc let“, o 1,8 stupně v roce 2027 a o tom, jak tento jev přiživuje sama změna klimatu. Poselství je jasné: je horko, bude ještě větší, a proto musí v Antalyi téct víc peněz.
Shodné zprávy předních médií najdeme i jinde:
- berlínský list Tagesspiegel – „Nejsilnější El Niño za tisíc let“ (17. října 2026)
- Univerzita ve Štýrském Hradci – „El Niño se rozdivočí“ (tisková zpráva)
- austria.com – odnož agentury dpa
- švýcarská meteorologická služba MeteoSchweiz – „Celosvětově nejteplejší říjen“
- evropská služba Copernicus – primární zdroj
- tagesschau, Deutschlandfunk, SN.at, Spiegel – zpravodajství kolem konference COP31
Na El Niñu přitom není nic záhadného. Peruánští rybáři si už před staletími všimli, jak se moře u jejich pobřeží kolem Vánoc otepluje. Říkali tomu „Jezulátko“. Der Standard to vysvětluje v rámečku – a vyvrací tím vlastní titulek.
Titulek říká „pohání“, rámeček „nevytváří teplo“
Ve vysvětlujícím rámečku stojí černé na bílém: „Nevytváří žádné teplo navíc, jen způsobí, že oceán dočasně odevzdá atmosféře víc nahromaděného tepla.“ Fyzikálně je to správně. El Niño jen přerozděluje sluneční teplo, které v Tichém oceánu leželo tak jako tak. Není to skleníkový plyn, hnací síla ani klimatický faktor – je to čerpadlo.
Titulek přesto tvrdí: „Jak mimořádně silný El Niño pohání globální oteplování“. To je zkrátka a dobře nepravda.
Tisíc let z korálů
Číslo je úderné – a neudržitelné. Podle textu jde „pravděpodobně“ o nejsilnější El Niño zhruba za tisíc let; odhad stojí na teplotách moře vyčtených z korálů. Titulek „pravděpodobně“ vypustil.

Krize před výbuchem: Další vlna znehodnocení peněz je už za dveřmi. Inflace opět začíná růst i u nás. Trend je jasný: Chtějí nás znovu obrat
Pokud se chcete vyhnout znehodnocení peněz inflací, která především válkou v Íránu, energetickou drahotou a sociálními výbuchy v záapdní Evropě brzy opět nabere divoké tempo, známe jeden bezpečný přístav:
Napište svoje telefonní číslo na email zlato@protiproud.info - a budete vědět vše, co potřebujete. A navíc pomůžete nejen sobě, ale i Protiproudu!
Týž den přinesl Tagesspiegel názor lipského klimatologa Karstena Hausteina: El Niño z roku 1877 byl podle něj nejspíš ještě silnější. Analýza amerického Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) propočítala čtyři velké epizody – 1877/78, 1982/83, 1997/98 a 2015/16 – a došla k výsledku, který ve Vídni zřejmě nikdo nečetl: rozdíly nejsou statisticky významné a nejistota u roku 1877 činí ±0,5 °C.
Loňská přehledová studie o rekonstrukcích El Niña v odborném časopise WIREs to říká ještě zřetelněji: rekonstrukce se rozcházejí a není jasné, do jaké míry jejich vzorce prozrazují vnější vliv.
„Ba co víc: změna klimatu nejspíš El Niño sama posiluje.“ To je jádro článku. Jako doklad slouží „historická klimatická data“ a „náznaky“ z modelů. Jenže v témž článku Tagesspiegelu říká postupimský vědec Ludescher: „Takhle samo o sobě se to dokázat nedá.“
Číňané byli vědečtější
Příběh, který Der Standard vypráví v listopadu, totiž rozebraly povolané autority už v březnu a dubnu. Psal o tom i rakouský web TKP v článku „Hysterie kolem extrémních veder kvůli El Niñu od května: čínští odborníci tlumí poplašné nálady“.

PODZIMNÍ A ZIMNÍ TRIÁDA: MED, HOUBY - A ŽIVÁ VODA!
Před kamerami Protiproudu předvedla česko-slovenská dvojice Daniel Fiala a MUDr. Bronislav Čiko objev "živé vody" - a dále tak rozšířili možnosti sebeobrany nepodvolených.
Jak funguje? Co je její podstatou? Stojí za to se na to podívat! K objednávkám zázračných hub medu pro zdravotně nejzatíženější období roku se určitě vyplatí přidat i tuto podivuhodnou tekutinu - již patentovanou - a pomoci tak sobě i Protiproudu.
Národní klimatické centrum Čínské meteorologické správy (CMA) označilo v polovině března 2026 řeči o „super El Niñu“ za „předčasné“ (CMA, 15. března 2026). Vedoucí oddělení klimatických předpovědí Liou Jün-jün upozornila, jak daleko od sebe byly mezinárodní modely v odhadu nástupu jevu: Evropské centrum pro střednědobé předpovědi počasí (ECMWF) tipovalo duben, Austrálie květen, japonská meteorologická služba červen, americké modely červenec až září. Doslova uzavřela: výsledky mezinárodních klimatických modelů „se stále výrazně rozcházejí, shoda neexistuje“ – sázet na „super El Niño“ je proto předčasné.
Její kolegyně Čchen Li-ťüan, hlavní prognostička centra, dodala: je „příliš brzy tvrdit, že super El Niño nutně přinese nejteplejší rok“. A řekla ještě něco, co v Antalyi nikdo slyšet nechtěl: část debat o „nejteplejším roce“ a „extrémním počasí“ je prý „možná přehnaná nebo vytržená z kontextu“. Obrat „zničující vedro“ podle ní zbytečně šíří strach (čínský list China Daily, 16. března 2026; CMA).
Prvního dubna se přidal Ústav fyziky atmosféry Čínské akademie věd. Tamní vědec Čeng Fej vyčíslil šance: přes 70 % pro středně silný El Niño v roce 2026 a zhruba 10 % pro „supersilný“ (China Science Daily / Čínská akademie věd). Nabídl i vysvětlení chaosu v modelech: takzvanou „jarní předpovědní bariéru“. Na jaře je výměna mezi oceánem a atmosférou v tropickém Pacifiku nejslabší, fyzikální vazby jsou nejméně zřetelné a drobné počáteční chyby přerostou ve zcela odlišné předpovědi. Jedni proto předpovídají oteplení, druzí ochlazení.
Čeng zmínil i věc, o které německé zpravodajství mlčí: pojmy „silný“ a „super“ nemají žádnou mezinárodně jednotnou definici. Čínská meteorologická služba označuje El Niño za „silný“ od odchylky 2,0 °C, za „supersilný“ od 2,5 °C. Jiná centra to mají jinak. Kdo tedy říká „super El Niño“, vlastně ani neříká, o čem mluví.
Šanghajská klimatoložka Š’ Ťia-wen to 26. března vystihla přesně (čínský rozhlas CNR): „super El Niño“ není oficiální meteorologická kategorie. Lepit na jev už teď nálepku „super“ nebo „nejsilnější v historii“ je podle ní „opravdu předčasné“. Varovala také před ztotožňováním El Niña s „celostátním supervedrem“ – to prý „není ani důsledné, ani vědecké“.
Anglicky psaný čínský list Global Times to 19. dubna shrnul takto: odborníci odmítli tvrzení o „nejsilnějším El Niñu za 140 let“ i paniku z veder jako předčasné.
Osmnáctého dubna zveřejnila CMA aktualizovanou předpověď: El Niño od května, v létě a na podzim „střední nebo vyšší intenzity“ (CMA). Žádný „nejsilnější za tisíc let“. Žádný „mimo stupnici“. Středně silný, nebo silnější.
O sedm měsíců později hlásí Der Standard nejsilnější El Niño za tisíciletí. Jedna z těch dvou předpovědí se musela mýlit – a ta čínská byla opatrnější, lépe podložená a zveřejněná dřív.

JASNÁ VOLBA PRO NEPODVOLENÉ: ZDE!
Jak se bránit nejen následkům nebezpečných vakcín a mnoha chemických farmak označovaných za léky za využití čistě přírodních metod bez použití chemie? Jak připravit organismus na na zátěž v podzimních a zimních měsících a krizích všeho druhu?
Vytvořte si bezplatný účet BEWIT, kterým se dostanete k výrazným slevám s kompletní nabídkou na e-shopu firmy BEWIT.
A stále platí, že tím současně pomůžete nejen sobě, ale také přispějete na existenci Protiproudu. Díky, nepodvolená rodino!
Všimněme si toho dvojího metru: titíž komentátoři, kteří z Evropy a USA volají po „větší klimatické odpovědnosti“ Číny, čínskou meteorologickou službu necitovali, když vyzývala k umírněnosti. Čínská data jsou vítaná, dokud podpírají tezi. Čínská střízlivost je na obtíž.
Nejteplejší říjen, druhý nejteplejší rok
Říjen byl skutečně nejteplejší od začátku měření, potvrzuje Copernicus: 15,35 °C, tedy o 1,75 °C nad předprůmyslovou úrovní. Co Der Standard nepíše:
- Teplota nad pevninou sdílí až třetí místo – za říjny 2023 a 2024.
- V Evropě šlo o druhý nejteplejší říjen, o 0,43 °C chladnější než v roce 2022.
- Datová řada ERA5 začíná rokem 1940.
- Rok 2026 bude s 80procentní pravděpodobností druhý nejteplejší, ne nejteplejší. Prvenství si drží rok 2024.
„Super El Niño“ bez nového rekordu nedokazuje žádné zrychlení. Dokládá spíš, jak přirozené kolísání převyšuje trend.
Předpověď nad předpovědí
Univerzita ve Štýrském Hradci hlásí pro letošek 1,65 °C a pro rok 2027 1,8 °C. Copernicus počítá pro letošní rok s 1,56 až 1,61 °C. Der Standard přebírá vyšší číslo a o rozdílu mlčí.
Nejistota přitom, jak už to bývá, vězí v modelu. Německý vědecký časopis Spektrum ještě v březnu 2026 psal: „není ani jisté, zda se El Niño vůbec vytvoří“ – a rozpětí prý sahá „až k nerealisticky vysoké odchylce hodně přes tři stupně“. O půl roku později se z „možná“ stala „stoprocentní jistota“. Světová meteorologická organizace to prý v září předpověděla „se stoprocentní jistotou“, píše Der Standard. Sto procent. V předpovědi.
Sopka jako pojistka
Perlička přichází na konec. Kdyby měl být rok 2027 přece jen chladnější, muselo by prý „už na začátku roku dojít k obrovské sopečné erupci“. „Doufat, že nám možná pomůže sopka, ale není žádná strategie. To je absurdní.“ Věru tak.
Vymyslí se nikým nenavržený scénář a hned se smete ze stolu. Předpověď se tím zároveň pojistí proti jakémukoli vyvrácení: bude-li teplo, může za to CO₂. Bude-li zima, může za to sopka. Předpověď, která má vždycky pravdu, není předpověď.
Otázkou není, jestli se otepluje. Teplo je a bude tepleji. Otázkou je, kolik z toho jde na vrub CO₂ a kolik oceánu, který právě zase vydává nahromaděné teplo – a zda lze z jediného roku, jedné předpovědi, jedné projekce a jedné tiskové zprávy odvozovat politiku za biliony.
Der Standard zvolil jednoduchou odpověď. Data jsou složitější. A nejstřízlivější hlas celé debaty letos nezazněl ze Štýrského Hradce a jako obvykle ani z Postupimského institutu pro výzkum dopadů klimatu (PIK), ale z Pekingu: středně silný El Niño, zhruba desetiprocentní zbytková pravděpodobnost extrémní události a výslovné upozornění, že „super El Niño“ není vědecká kategorie, nýbrž služba oligarchům a finančnímu sektoru, kteří na klimatické politice vydělávají. Podporovat a prosazovat přerozdělování bohatství zdola nahoru je klasická reakční politika.
Antalya, kde letošní klimatický mejdan probíhá, leží v západní Asii – v regionu, kde od 28. února bez ustání zuří těžké boje, rozpoutané Spojenými státy a Izraelem. Klimatické konference odmítají mluvit o dopadech izraelské genocidy v Pásmu Gazy i útoků v celém regionu.
Americká armáda je největším znečišťovatelem na světě, jenže v žádné debatě o klimatu o tom nepadne ani slovo – stejně jako o ekologických dopadech genocidy v Pásmu Gazy.
