Písemný dotaz poslanců (tisk č. 21/7855) i vládní odpověď (tisk č. 21/8087) se týkají spolkového výzkumu a podpory chytrých měst, naplňování Charty chytrých měst z roku 2017 a provázanosti s evropskými programy. Parlamentní zpravodajství Spolkového sněmu (hib) to shrnuje věcně: zapojení německých měst do mise EU „100 klimaticky neutrálních a chytrých měst“ koordinuje vláda přes dvě spolková ministerstva – stavebnictví a výzkumu.
Běží také „doprovodný proces“: resorty, osm německých měst zapojených do mise a další aktéři si v něm vyměňují názory na financování a zákony. Zvláštní spolkové peníze pro tato města nejsou – mají čerpat ze stávajících programů. Zní to neškodně. Neškodné to ale není.
Charta chytrých měst a scénáře „společnosti bez…“
Chartu chytrých měst zveřejnila Národní dialogová platforma pro chytrá města už v roce 2017. Poslanci AfD kolem Nicole Höchstové a Michaela Kaufmanna v dotazu upozorňují: dlouhá verze charty rozebírá scénáře jako „společnost bez voleb“, „společnost bez vlastnictví“ a „společnost bez volby“. Výrazně je ovlivnila finská názorová dílna Demos Helsinki a její zakladatel Roope Mokka. Ve „společnosti bez voleb“ má demokratické volby zčásti nahradit průběžná zpětná vazba z dat. To přímo naráží na článek 28 odst. 2 Základního zákona (obecní samospráva) i na volební právo.
Vláda tyto scénáře v odpovědi odbývá jako pouhé „vize či převratné změny“ z přílohy – za své je prý nikdy nepřijala. Nezadala ani žádné studie, jež by takové přístupy uváděly do praxe. Otázka ale zůstává: proč se o takových scénářích vůbec jedná v oficiálních dialozích, když je pak vláda odbude jako bezvýznamné? A proč plynou stovky milionů eur do modelových projektů, jež budují právě technický základ pro řízení podle dat, městské datové platformy, digitální dvojčata a algoritmickou podporu rozhodování?
Podle odpovědi vláda od roku 2019 uvolnila na modelové projekty chytrých měst značné prostředky: v roce 2019 vydala 9 milionů eur (závazky na další roky 158,5 milionu), v roce 2020 26 milionů (341,25 milionu) a v roce 2021 36,5 milionu (294 milionů). K tomu je třeba připočíst doprovodné studie spolkového ústavu pro stavební a urbanistický výzkum (BBSR). Přímé spolufinancování z EU u spolkových modelových projektů prý činí nula procent – peníze jdou ze spolkového rozpočtu. Vývoj přitom silně řídí mise EU „100 klimaticky neutrálních a chytrých měst do roku 2030“ v rámci programu Horizont Evropa. Zapojilo se do ní osm německých měst: Cáchy, Dortmund, Drážďany, Heidelberg, Lipsko, Mannheim, Mnichov a Münster. Do roku 2030 se z nich mají stát klimaticky neutrální a „chytrá“ města – pokusné laboratoře pro zbytek Evropy (stránka ministerstva stavebnictví o misi EU; Evropská komise).
Města mise budou podle odhadů potřebovat investice až za 650 miliard eur. Horizont Evropa na ně dává ročně kolem 120 milionů eur, Evropská investiční banka má připraveny úvěry za 2 miliardy eur. Města s „osvědčením mise EU“ získají přístup k centru pro financování klimatických měst, jež má přilákat soukromé investory (Euractiv; studie dfi).
Digitální dvojčata jako nástroj kontroly
AfD se výslovně ptala na hrozbu, že obce uvíznou v závislosti na mezinárodních IT koncernech. Dále na sběr údajů o pohybu, pobytu a spotřebě energie a na jejich vyhodnocování umělou inteligencí, na řízení podle předpovědí, na využívání poznatků o lidském chování a postrkování k ovlivňování chování (v dopravě, energetice a spotřebě) i na propojování digitálních identit s obecními službami. Vláda odpovídá vágně nebo odmítavě: studie, na jaké se dotaz ptá, prý nefinancovala. Městské datové platformy a digitální dvojčata jsou podle ní užitečné pro rozhodování opřené o fakta – a data zůstanou v rukou obcí.
Ve skutečnosti tu vzniká technická infrastruktura pro to, co pozorujeme třeba ve Vídni i jinde. Digitální dvojčata a městské datové platformy se prosazují plošně (BBSR o městských digitálních dvojčatech; DKSR; Fraunhofer FOKUS). Kritici varují, jak snadno se dají zneužít: co dnes slouží územnímu plánování, může zítra sloužit k dohledu nad každým krokem (TechZeitGeist; Smart City Dialog o rizicích).
Jak zdokumentoval TKP, Vídeň pod záminkou zklidňování dopravy chystá „patnáctiminutové město“ a kamerové mýtné za vjezd do centra se snímáním registračních značek – od léta plného stavenišť k plošnému dohledu (Vídeň na cestě k patnáctiminutovému městu dohledu). Z konceptu patnáctiminutového města se vyklubal klimatický lockdown ve vězení pod širým nebem: zóny, kvóty, kamery, pohybové profily (Patnáctiminutové město: klimatický lockdown ve vězení pod širým nebem).
Globální agenda za dotacemi
AfD také zajímalo, jak vláda spolupracuje se Světovým ekonomickým fórem (WEF), se sítí C40 Cities nebo s Open & Agile Smart Cities a nakolik se do pravidel pro dotace promítají požadavky soukromých nadací (Mercator, Bosch).
Vláda k tomu moc neprozradí. Personální i ideové průniky jsou ale nabíledni: chytrá města, patnáctiminutová města a klimatická neutralita do roku 2030 jsou základními stavebními kameny Agendy OSN 2030 (cíl udržitelného rozvoje č. 11), rétoriky WEF i misí EU. BBSR a jeho koordinační a transferové středisko modelové projekty bedlivě provázejí a zveřejňují spoustu příkladů z praxe i plánů, jak je rozšířit jinam (modelové projekty BBSR; příklady chytrých měst z praxe).
Jak daleko už digitalizace pokročila, ukazuje žebříček chytrých měst svazu Bitkom: vedou v něm Stuttgart, Mnichov a Hamburk – a ve velkém nasazují digitální dvojčata, senzory a datové platformy (žebříček chytrých měst Bitkom 2026).
Co se prodává jako digitalizace obcí, je ve skutečnosti plíživá centralizace na úkor jejich samostatnosti – a příprava na řízení občana pomocí dat. Podle vlády scénáře „společnosti bez voleb“ do charty nepatří a nikdo je neuvedl do praxe. Technologie – digitální dvojčata, městské datové platformy, senzory, vyhodnocování pohybových dat umělou inteligencí – se ale buduje za miliony z veřejných peněz. Až bude infrastruktura stát, stačí jen další „mimořádná situace“ (klima, pandemie, energie) – a z dobrovolnosti se stane donucení, ze systémů zpětné vazby kontrolní režim.
Dotaz AfD vnesl světlo do procesu, jehož si většina médií nevšímá. Odpověď vlády je typická: zlehčovat, relativizovat, vychvalovat technické přednosti – a základní otázky demokracie, informačního sebeurčení a obecní samosprávy prostě vysedět. Chytré město není sen o budoucnosti. Je to stavební a digitální příprava vězení pod širým nebem.
