reply Protiproud
My

Nekorunovaný král českého rozkvětu

Před 110 lety ve vídeňském Schönbrunnu zemřel František Josef I., za jehož dlouhé vlády se země Koruny české staly hospodářským těžištěm habsburské monarchie.

Ivan Poledník

Císař František Josef I. zemřel 21. listopadu 1916 v devět hodin večer na zámku Schönbrunn ve Vídni, kde se 18. srpna 1830 narodil. Bylo mu 86 let a vládl od 2. prosince 1848, tedy téměř 68 let. Uprostřed první světové války podlehl zápalu plic. 

Pro Země Koruny české byl králem, svatováclavskou korunu však nikdy nepřijal. Přesto za jeho vlády vznikla moderní česká společnost s vlastní univerzitou, akademií, divadlem i průmyslem – a především probuzená k obhájení národní identity ve svém tisíciletém státě. Ke stému výročí jeho smrti si ho připomínala hlavně Vídeň.

Slib, který zůstal na papíře

Jediné korunovace se František Josef dočkal 8. června 1867 v Budapešti, kde přijal korunu uherskou. Historik Jan Županič z Historického ústavu AV ji označuje za vynucenou politickými okolnostmi i naléháním císařovny Alžběty, která k Maďarům chovala velké sympatie. Rakouští císaři se přitom nikdy nekorunovali a sám panovník usiloval především o pevnou a jednotnou monarchii.

Češi po rakousko-uherském vyrovnání žádali, aby se také jejich státní právo stvrdilo korunovací v Praze. Dne 12. září 1871 jim císař reskriptem slíbil, že se dá korunovat českým králem. Zemský sněm pak 10. října schválil takzvané fundamentální články, které měly českým zemím zajistit samostatné postavení v říši.

Proti tomu se ovšem ostře postavili Maďaři i němečtí politici. Císař proto v říjnu od plánu ustoupil a vláda hraběte Karla Hohenwarta, která vyrovnání s Čechy připravovala, koncem měsíce padla. Nesplněný slib mu Češi připomínali ještě dlouho.

Rybičky na Karlově mostě

Císařovy návštěvy v Čechách měly ustálený řád. Města stavěla slavobrány, vítaly ho spolky, hasiči i veteráni, dámy předávaly kytice, děti recitovaly básničky. Veršů na svou počest musel podle historika Jiřího Raka vyslechnout nepředstavitelné množství. Pražané se roku 1874 překonali: Karlův most proměnili v zahradu s trávou na chodnících, smrčky u soch a živými rybičkami ve skleněných nádobách.

Téhož roku se císař zastavil na plzeňském nádraží. Hostitelé nabídli víno z císařských a lobkovických sklepů, společnost však dala přednost plzeňskému pivu. Panovníkovi zachutnalo natolik, že se stalo stálou součástí jeho jídelníčku ve Vídni.

Rozšířená pověst tvrdí, že císař česky neuměl. Rak ji vyvrací: Panovník prý odpovídal v jazyce, kterým ho kdo oslovil. Do pamětních knih se podepisoval českou nebo německou podobou jména podle toho, o jakou instituci šlo. Na Jubilejní výstavě roku 1891 pochválil v textilním pavilonu hezké látky a o nové budově Národního muzea prohlásil, že je hezká. Na jaře 1907 strávil v Praze celé dva týdny.

Procházka, který nebyl na mostě

Někteří Češi mu v soukromí posměšně říkali Starej Procházka. Podle rozšířené historky vznikla přezdívka 14. června 1901, kdy císař otevíral v Praze nový most nesoucí jméno jeho děda, císaře Františka I. (dnes je to most Legií). Noviny prý tehdy otiskly fotografii panovníka kráčejícího po mostě s popiskem Procházka na mostě.

3 000 LET V EXTRAKTU: ZDALEKA NE JEN KVŮLI CHŘIPCE!

 

Daniel Fiala se vrátil z další objevné cesty po Číně. Získal nejen další zkušenosti z největší světové líhně zázračných hub, ale navštívil i tamní prastarou lékárnu a centra, kde se exktrakty z hub izolují. A přivezl protiproudařům i něco podivuhodných ukázek – a jedno překvapení.

Dále tak rozšířil naše možnosti sebeobrany při léčení a prevenci i těch nejzávažnějších chorob skrze extrakty uložené v medu. Ale ne jen o tom si bude dnes povídat s Petrem Hájkem. Současná Čína totiž nabízí i mnoho dalších rovin, z nichž by se nemocný západní svět měl poučit.

Takový snímek však v dobovém tisku dosud nikdo nenašel. Přezdívku navíc prokazatelně používali už v 90. letech 19. století čeští politici Tomáš G. Masaryk a Karel Kramář. Historik Otto Urban kladl její vznik do 70. let, kdy příjezd císařského průvodu ohlašoval jezdec jménem Procházka a lidé volali: „Starý Procházka už jede!“

Divadlo, univerzita a továrny

Na stavbu českého Národního divadla císař přispěl opakovaně. Po požáru v srpnu 1881 věnoval spolu s císařovnou Alžbětou 20 000 zlatých. V roce 1882 se pražská univerzita rozdělila na českou a německou, a Češi tak získali vlastní vysoké učení. Dne 23. ledna 1890 potvrdil zřízení instituce, která nesla jeho jméno: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění. Zakládací listinu podepsal údajně na naléhání mecenáše Josefa Hlávky českou podobou svého jména. V květnu 1891 se pak otevřela budova Národního muzea.

Ještě výrazněji se proměnilo hospodářství. Živnostenský zákon z roku 1859 a obchodní zákoník z roku 1862 vytvořily právní základ pro svobodné podnikání. Vyrostly firmy Františka Křižíka, Emila Kolbena, Emila Škody, Václava Klementa či Tomáše Bati. Podle hospodářského historika Milana Myšky žilo v roce 1910 v českých zemích asi 36 procent obyvatel rakouské poloviny říše, vytvářely však téměř 43 procent jejího čistého národního důchodu. Časopis pro pěstování mathematiky a fysiky po císařově smrti napsal, že se s jeho jménem vždy bude pojit obnovení české univerzity.

Vzbudit v půl čtvrté

Panovník vládl hlavně od psacího stolu. Podle průvodce zámkem Schönbrunn vstával ve čtyři ráno, myl se studenou vodou a pracovní den začínal před pátou. Snídal i obědval nad spisy. Audience pořádal dvakrát týdně a za jedno dopoledne jich zvládl až sto. Audienční síní vídeňského Hofburgu prošlo za jeho života asi 260 000 lidí. Spal na prosté železné posteli, na které také zemřel.


JASNÁ VOLBA PRO NEPODVOLENÉ: ZDE!

Jak se bránit nejen následkům nebezpečných vakcín a mnoha chemických farmak označovaných za léky za využití čistě přírodních metod bez použití chemie? Jak připravit organismus na na zátěž v podzimních a zimních měsících a krizích všeho druhu?

Vytvořte si bezplatný účet BEWIT, kterým se dostanete k výrazným slevám s kompletní nabídkou na e-shopu firmy BEWIT.

A stále platí, že tím současně pomůžete nejen sobě, ale také přispějete na existenci Protiproudu. Díky, nepodvolená rodino!

Vytvořit bezplatný účet BEWIT

Večer, kdy se v Schönbrunnu už scházela rodina, se rozloučil s komorníkem Ketterlem slovy: „Zítra ráno jako vždy v půl čtvrté vzbudit, nejsem hotov.“

Pohřeb se konal 30. listopadu 1916 a císař spočinul v kapucínské hrobce ve Vídni.

Socha, která zmizela

K šedesátému výročí jeho vlády stanuly v prosinci 1908 na západním průčelí svatovítské katedrály dvě sochy: Karel IV. a František Josef I. Po vzniku Československa císařovu sochu snesli a podle správy katedrály ji údajně rozbili. Na její místo postavili v roce 1942 sochu arcibiskupa Arnošta z Pardubic.

Nádraží císaře Františka Josefa, kam první vlak přijel 14. prosince 1871, se v roce 1919 přejmenovalo na Wilsonovo. Dnes je to pražské Hlavní nádraží a ve Fantově budově zůstaly salonky původně určené pro císaře. Řetězový most císaře Františka Josefa I. z roku 1868 lidé podle císařovny nazývali Eliščin. Od roku 1919 nesl jméno Štefánikův a v roce 1947 ho rozebrali.

Většině Čechů se dnes s jeho jménem vybaví Haškův hostinský Palivec, který portrét císaře pána z hospody odstranil, protože ho pokálely mouchy.

Historik Jiří Pernes to popisuje takto: „Převládá představa, že to byla zdegenerovaná a legrační šlechta.“ 

Nic není realitě více vzdálené.

Brána poznání



    Doporučujeme