Archeologický výzkum na Araratu přináší letos své plody a výzkumníci jsou přesvědčeni, že jsou blízko největšímu archeologickému objevu v dějinách. Vrták letos v září narazil na vrstvu tak tvrdou, že se zlomil, a muž, který průzkum na místo přivedl, musel podle svých spolupracovníků opustit domov před nočními výhrůžkami smrtí.
Loď z kamene, nebo kámen v podobě lodi?
Podle knihy Genesis spočinula Noemova archa po opadnutí vod na pohoří Araratu. Právě tento verš už po staletí přitahuje do východního Turecka poutníky, dobrodruhy i badatele. Od roku 1959 se jejich pozornost upíná k formaci Durupınar u města Doğubayazıt, necelých třicet kilometrů jižně od vrcholu hory. Útvar dlouhý 157 metrů, nápadně připomínající obrys lodního trupu, tehdy zachytily letecké snímky turecké armády. Jméno nese po kapitánu turecké armády İlhanu Durupınarovi, který objekt v říjnu 1959 poprvé vyfotografoval.
Spor o jeho původ trvá dodnes. Někteří geologové jej považují za přírodní útvar, který vytvořily sesuvy, vrásnění a bahenní proudy. Jediný dosavadní pokus o vrtání z roku 1988 však dosáhl jen několika mělkých vrtů a vzorky navíc znehodnotila voda, jíž se chladil vrták.
Letos se situace změnila. Americká skupina Noah’s Ark Scans získala ve spolupráci s Univerzitou Cumhuriyet v Sivasu povolení tureckých úřadů k nejrozsáhlejšímu průzkumu v historii lokality. Vědecký program řídí profesor archeologie Cenker Atila, podporuje jej rektor univerzity Ahmet Şengönül a mezinárodní terénní spolupráci vede zakladatel Noah’s Ark Scans (Průzkum Noemovy archy) Andrew Jones. Po letních radarových měřeních a odběru stovek půdních vzorků začalo v září hloubkové suché vrtání, uvnitř obrysu „lodi“ i mimo něj, do hloubky až osmnácti metrů.
Na dosah Noemovy archy
Podle Jonese vrty zatím objevily vrstvy bohatého organického materiálu, které tým považuje za možné rozložené zbytky horních partií archy, a také několik dutin, z nichž jedna byla vyplněna bahnem a vodou. Ve vrtech uvnitř formace přitom dosud nenarazili na skalní podloží ani na pevný vápenec, což podle Jonese zpochybňuje výklad, že jde o pouhý kus skály.
Nejvíce pozornosti však vzbudil vrt, v němž se v hloubce čtyř až pěti metrů vrták zlomil o vrstvu tvrdší než vápenec. „Zkamenělé nebo silně mineralizované dřevo jsou možnosti, které chceme ověřit laboratorními testy nezávislých pracovišť,“ uvedl Jones. A dodal: „Věřím, že je to Noemova archa, a právě proto podrobuji lokalitu Durupınar těm nejpřísnějším zkouškám.“
Další krok obstará podzemní dron s kamerou s vysokým rozlišením, pojmenovaný Gopher podle biblického goferového dřeva, z něhož měl Noe archu postavit. Úzkými vrty má proniknout do dutin a chodeb, které tým dříve zmapoval radarem a elektrickou odporovou tomografií, aniž by bylo nutné hloubit velké výkopy.
Profesor Atila zdůrazňuje, že každá fáze výzkumu přinesla zjištění, jež zájem o lokalitu jen zvyšují, a rozhodující informace očekává od podrobných rozborů půdy, které proběhnou letos v zimě. Odpověď nedají slova, ale laboratoř.
Noční bušení na dveře
Zatímco na Araratu pokračuje vrtání, z druhé části příběhu mrazí. V sobotu 26. září oznámila na síti X Lauren Witzke, prezidentka Noah’s Ark Scans a spoluproducentka filmu Died Suddenly, která pro expedici shání prostředky, že byt Andrewa Jonese byl vypleněn a vykraden.
Podle jejího prohlášení začaly potíže krátce poté, co byl povolený výzkum veřejně oznámen. Jonese opakovaně budili mezi první a třetí hodinou ranní neznámí lidé, kteří bušili na dveře, sprostě nadávali, snažili se dostat dovnitř a několikrát mu vyhrožovali smrtí. Spolupracovníci ho přiměli, aby se do konce letošní sezóny přestěhoval k příteli. Když byl pryč, pachatelé do bytu vnikli a obrátili jej vzhůru nohama.
Komu vadí pravda o Noemově arše?
Nápadné je, co zmizelo a co ne. Zloději si odnesli notebooky, počítače a paměťové karty, tedy vše, na čem mohla být uložena data z výzkumu. Mikrofon, tiskárnu ani další cennosti nechali ležet. „Přesně věděli, pro co si přišli,“ napsala Witzke. Když policie požádala o záznamy bezpečnostních kamer, dozvěděla se prý, že kamery v bytovém komplexu byly v době vloupání mimo provoz.
Witzke přitom odmítá podezření vůči místním. Vesničané v okolí lokality jsou podle ní k týmu vstřícní, protože z turistického ruchu kolem archy sami těží, a muž, který výhrůžky křičel přes dveře, mluvil dobře anglicky. Tým proto soudí, že nejde o místní práci. Kdo tedy za útoky stojí?
Pachatelé každopádně svého cíle nedosáhli. Jones měl všechna data předem zkopírovaná na paměťových kartách, které nosil u sebe, takže se nic neztratilo. „Andrew je v bezpečí, výzkum je v bezpečí, neustupujeme a nenecháme se zastrašit,“ vzkázala Witzke. Expedice podle ní čelí útokům, které označila za téměř démonické.
Není divu, že tento výzkum na sebe poutá takovou pozornost. Kdyby se ukázalo, že Noemova Archa skutečně existovala, znamenalo by to obrovskou ránu pro současné materialistické vládnoucí globalistické kruhy, které se snaží lidem vsugerovat, že události Bible jsou jen vymyšlenými legendami, i když stále více moderních výzkumů ukazuje že jde o reálnou historii.
