Kdosi kdysi nazval Hollywood „největší propagandistickou mašinérií v dějinách“, která chce celý svět přesvědčit, že dvě a dvě je pět. Někdy jde o případy do očí bijící — třeba když protlačují homosexuální „romance“, naprostý nesmysl. Jindy jsou ale zákeřnější: lidem na Západě podprahově vnucují sebenenávist a z ní pramenící sebevražedný nihilismus. Nejnovější zpracování Homérovy „Odyssey“ je toho zřetelným důkazem.
Co je vlastně „civilizace“?
Nejprve se podívejme, co to vlastně civilizace je a proč celý svět netvoří civilizaci jedinou. Této otázce se podrobně věnoval profesor Samuel Huntington ve svém legendárním díle Střet civilizací. Civilizaci v něm definuje jako „nejvyšší kulturní seskupení lidí“ a „nejširší rovinu kulturní identity“, jakou lidé mají. Svět proto rozdělil do osmi civilizací: západní (kdysi katolický svět, dnes severoatlantický), pravoslavné, latinskoamerické, africké, islámské, hinduistické, čínské a japonské.
Západní civilizace sice v minulých staletích dokázala vojensky i hospodářsky ovládnout značné části světa, pořád je to však jen jeden dílek, žádná univerzální civilizace. Kdo tedy nenávidí západní civilizaci, nenávidí právě tento jeden dílek.
Jistě, důvodů k nenávisti vůči právě západní civilizaci si lze najít milion — vesměs neopodstatněných. Vždyť svět nesmírně pozvedla: vzděláním, technikou, bojem proti tyraniím, povznesením samotného člověka. Jediným skutečným důvodem, proč Hollywood, který přece ze Západu vzešel, tolik nenávidí právě tuto jedinou civilizaci, je zřejmě její někdejší šíření křesťanství do všech koutů světa.
Hollywood, tvořený skrytými i méně skrytými ctiteli Lucifera, proto Západ tak nenávidí: západní civilizace přinesla Kristovo jméno všude, kam přišla. Otevřeně svou nenávist deklarovat nemůže — znamenalo by to nenávidět i Ameriku, ale umí ji účinně podsouvat podprahově. A přesně o tom je Nolanova Odyssea.
Transgenderový bojovník
Směšná je historická nepřesnost filmu. Staří Řekové vypadají, jako by dorazili z „centra Los Angeles“ (tedy rasově promíchaní), oblékají se jako středověcí Vikingové (ti přitom žili o 1500 let později a na opačném konci Evropy!), plaví se na vikingské lodi, nenosí běžné řecké zbraně, bydlí v příbytcích, jaké staří Řekové nepoznali, mluví moderní angličtinou s moderními výrazy („dad“, „stuff“) a trpí posttraumatickou stresovou poruchou.
K nejbizarnějším věcem patří role černošské „Heleny Trojské“ a především transgenderový bojovník jménem Sinón. Hraje ho trans herečka Ellen Pageová, dnes vystupující jako Elliot Page. Odysseus v podání Matta Damona nazývá Sinóna přímo ve filmu „nejudatnějším mužem, jaký kdy žil“. Sinón se přitom v samotném eposu vůbec nevyskytuje, jen v přidružených textech, a Dante Alighieri ho umístil do osmého kruhu pekla jako padělatele a lháře.
Podle římského eposu Aeneis to byl totiž právě Sinón, kdo lstí a lží přesvědčil Trójany, aby vpustili dřevěného „trojského“ koně za hradby. Tím zavinil pád a zkázu města. „Jinými slovy: do role podvodného manipulátora, který se vás snaží přesvědčit, že ten kůň je něčím, čím není, obsadili transgenderovou postavu,“ směje se zjevnému paradoxu youtuber Metatron.
Pageové postava měla navíc původně být zřejmě samotným udatným Achillem, jenže po výbuchu hněvu veřejnosti ji tvůrci narychlo zaměnili právě za Sinóna. Metatron tuto teorii odvozuje z toho, že Odysseus ve filmu potkává Sinóna v říši mrtvých. V básni tam přitom potkává jen Achilla…
Ve filmu ovšem existuje ještě jedna vrstva klamu — hlubší, méně viditelná a zákeřnější. Ta, která divákovi podvědomě vnucuje nenávist ke starým Řekům a k civilizaci, která z nich vzešla.
Mořské národy
Nolan a jeho tým sice publikum přesvědčují, že Odyssea je jen smyšlená, fiktivní báseň (proto prý ty okaté zásahy do děje), přesto ve filmu až příliš často zaznívá spojení „mořské národy“. A ty jsou historickým faktem. Encyklopedie Britannica o nich píše: „Mořské národy… přišly do východní Anatolie, Sýrie, Palestiny, na Kypr a do Egypta na sklonku doby bronzové, zejména ve 13. století př. n. l. Podle tradičního vědeckého pohledu se jim připisuje odpovědnost za zánik starých velmocí, jako byla například Chetitská říše…“
Jinak řečeno: mořské národy jsou obecně považovány za ničitele vyspělých civilizací doby bronzové. Po jejich nájezdech nastalo ve Středomoří na několik staletí období temna, chrámy ležely v troskách, společenské vazby se rozpadly a písemné záznamy přestaly existovat.
Z archeologického hlediska nevíme, kdo přesně tyto ničivé hordy mořských nájezdníků tvořil. V postižených zemích zůstaly jen záznamy (třeba nástěnné malby) zachycující jejich plenění, ničení a zabíjení. Kdo tedy mořské národy byly, vědci nevědí; zato Christopher Nolan to ví:
„Na konci filmu Odysseus vysvětluje Penelopě, že ‚to my jsme mořské národy‘… Vysvětluje, že jimi jsou kvůli oklamání Tróje, kvůli rozhněvání boha Dia vstupem na trojské území pomocí lsti a podvodu,“ uvádí ve svém videu s příznačným názvem „Skrytý význam Nolanovy Odyssey“ youtuber Jonas Kilker.
Shrnuto a podtrženo: západní civilizace je a vždy byla ničitelem těch skutečných civilizací. My jsme ti praví barbaři. Byli-li „mořskými národy“ staří Řekové, kteří zničili Tróju, pak jimi byli i Španělé, kteří zničili aztécké hlavní město Tenochtitlán.
Jsme potomci ničitelů civilizací. A potomci oněch „starobylých civilizací“ teď mají jakési morální právo zničit nás.
Zaměnění
Nolan také do posledního šroubku rozebírá pověst samotného Odyssea, klasického hrdiny počátků západní civilizace. Homér ho sice líčí jako prohnaného lišáka, zároveň je to ale člověk věřící a poslušný bohů, udatný bojovník a velitel.
Film ho ovšem ukazuje jinak: jako machiavelistického podvodníka. Dalo by se říci, že Nolan Odysseovy a Sinónovy vlastnosti prohodil. Stejný názor mají i konzervativní komentátoři z podcastu Lotus Eaters: Odysseus je podle nich ve filmu záludný až podlý. Jako člověk věřící v bohy není skoro o nic lepší než nevěřící a projevuje známky zbabělosti. V souvislosti s filmem mluví o jasné „filozofické a vizuální vandalizaci“ původního díla.
Jde o další útok na západní civilizaci a její hrdiny, jako byli Kryštof Kolumbus, Hernán Cortés či George Washington. „Nejste o nic lepší než vaši pohanští nepřátelé. Ve skutečnosti jste horší, jen se umíte lépe přetvařovat.“
„Ušlechtilý Hasan“
Nolanova Odyssea je samozřejmě jen nejnovějším projevem absolutní nenávisti Hollywoodu vůči západní civilizaci. Příkladů je ale bezpočet. Začněme videem konzervativního komentátora a historika islámsko-křesťanských válek Raymonda Ibrahima s příznačným názvem „Proč Hollywood nenávidí křížové výpravy, ale miluje džihád“.
Ibrahim se prý znovu „dopustil té chyby“ a pustil si film s křižáckou tematikou — Temnou relikvii z roku 2010. Onou relikvií má být kousek pravého Kristova kříže, který musí křižáci v čele se sirem Georgem donést do jistého kláštera. Sir George je podle autora videa „typickým (hollywoodským) hrdinou“: zabíjení muslimů považuje za špatnost, svatou válku vnímá jako nesvatou, myslí si, že ho „zmanipulovala církev“, a tak dále. Skoro Nolanův „Odysseus“.
Jeho skupina prochází místem, kde proti sobě bojují křesťanské a muslimské síly. Sir George nakonec zjišťuje, že to muslimové chránili křesťany před křesťanskými křižáky (!). Ve skutečnosti tomu bylo samozřejmě přesně naopak — jedním z důvodů křížových výprav byla právě ochrana křesťanských poutníků křesťanskými rytíři před muslimy, uvádí historik.
Nejkladnější postavou je tu (jak jinak) muslimský bojovník jménem Hasan. Čestný, ušlechtilý, na urážky křesťanů nijak nereaguje. „Je to další muslimský ‚Saladin‘, od něhož se křesťané mohou učit, protože‚ takoví muslimové vždycky byli‘,“ říká s notnou dávkou ironie Raymond Ibrahim. Za nejbizarnější považuje historik Hasanovo tvrzení, že jeho domovinu „pohlcuje“ křesťanská Byzantská říše, bylo tomu totiž, samozřejmě, přesně naopak.
Když sir George relikvii konečně donese do kláštera, tamní mniši se její vinou promění v zabijácké zombie. A křesťany přichází zachránit (opět) muslim Hasan. V jedné scéně se objevuje skutečný démon. Jeden z mnichů se ho snaží zahnat voláním k Nejsvětější Trojici a démon ho sežere. Teprve když Hasan zvolá své „Alláhu akbar!“, je démon raněn a prchá. Historik scénu hodnotí:
„Čím je někdo křesťanštější, tím je horší, pokrytečtější a opovrženíhodnější. To je běžné schéma ve filmech o křížových výpravách i ve filmech ze středověku. Většinou je to právě muž s křížem a Biblí v ruce, mluvící o Bohu, kdo je nejopovrženíhodnější a nejpokrytečtější postavou. Nebo je prostě slabý a patetický. Muslimové jsou naproti tomu ušlechtilí, altruističtí a snaží se pomáhat těm šíleným křesťanům, kteří se jinak neustále navzájem zabíjejí a okrádají.“ Raymond Ibrahim upozorňuje: takové překrucování reality se netýká jen filmů, ale i knih, vědecké obce (!) a politiky.
Kam nás chtějí dostat
Nenávist nejen ke křesťanům, ale k západní civilizaci jako takové, či přímo k jejím původním bílým obyvatelům, bývá častým tématem hollywoodské tvorby. Dobrým příkladem je společnost Netflix a její „tvorba“ (Bridgertonovi), filmy černošského hororového režiséra Jordana Peela nebo závěr poslední bondovky Není čas zemřít, kde další hrdina západní civilizace, „nesmrtelný“ James Bond, poměrně pateticky umírá. Na začátku filmu, ještě v titulcích, je navíc vidět socha bohyně Británie potopená na dně oceánu. To zřejmě nebude jen symbolika — tam nás chtějí dostat.
Sám jsem nedávno napsal článek o hollywoodském překrucování děl s tématy blízkými katolické církvi. Některé příklady mluví samy za sebe — třeba když režisér Ron Howard nejenže udělal z kladného církevního představitele hlavního padoucha, ale zároveň proměnil ilumináty v oběti (!) vyfabulovaného církevního teroru.
A ještě jedna poznámka ke zmíněným mořským národům. Nevíme sice, kdo je tvořil, předpokládá se ale, že k nim patřili i bibličtí Filištíni, mezi něž se řadil i legendární bojovník Goliáš. A ti uctívali pohanského boha Baala, podobně jako ho (zřejmě) uctívají i muslimové…
Jak už bylo řečeno: tvůrci z Hollywoodu rádi zaměňují charakterové vlastnosti Odysseů a Sinónů.
