Jeruzalém se stal dějištěm posledního vzdoru člověka. Židé, kteří svatému městu vládnou od roku 1967, uzavřeli Chrám Božího hrobu – nejposvátnější křesťanský kostel na světě, kde Kristus zemřel na kříži a vstal z mrtvých.
Chrám nebyl nikdy uzavřen. Po celá staletí. Přesněji od roku 1009, kdy jej zničil muslimský chalífa al-Hákim. Tehdy toto rouhání rozpoutalo křížové výpravy. Udatní křižáci nakonec Jeruzalém osvobodili a královna Melisenda nechala chrám znovu vystavět.
Mlčení médií
Nyní je chrám věřícím uzavřen a nikde ani slovo. Média, která jsou v židovských rukou, se o tom ani nezmíní. Početní jeruzalémští zpravodajové mlčí stejně neprodyšně jako chrámové dveře. Nejspíš jste o tom ani neslyšeli. A přestože Trump s Hegsethem tvrdí, že bojují za křesťanstvo, o Chrámu Božího hrobu se nezmínili.
Křesťané po dlouhá staletí bojovali s muslimy o správu nad chrámem. Teď ale Židé přemohli obě strany najednou. Nejvýznamnější jeruzalémská mešita al-Aksá, včetně překrásného Skalního dómu se zlatou kupolí, je rovněž zavřená. A to navzdory tomu, že se tak stalo v době, kdy probíhal nejvýznamnější muslimský svátek – ramadán a Íd al-Fitr. Muslimským věřícím byl vstup na Chrámovou horu (Haram aš-Šaríf) odepřen.
Tak se rodí židovský světový řád, v němž gójové ztratili přístup ke Všemohoucímu, zatímco Židé si svůj ponechali. Všechny synagogy totiž zůstávají otevřené. Zničení Haram aš-Šarífu je blíže než kdykoli předtím. Je na spadnutí.
Izraelci zveřejnili fotografii údajného íránského dronu na střeše Chrámu Božího hrobu. Jde o zjevný podvrh, nápadně podobný snímku „ruského dronu na střeše polské budovy”, který byl všeobecně odhalen jako falzifikát. Žádná taková střecha by náraz dronu nevydržela.
Izrael tvrdí, že dveře kostela i mešity jsou zavřeny kvůli ochraně před přímým zásahem Íránských dronů či raket. Pokud by to byla pravda, proč zůstávají synagogy otevřené? A jak máme Izraeli věřit dobré úmysly bezprostředně po genocidě v Gaze a zničení Bejrútu? Podstatou je zbavit pohany Boží ochrany, ať už jsou muslimové, nebo křesťané. Ano, moderní člověk prý na takové věci nevěří. Jenže lidé jim věřili tisíce let a já se nedomnívám, že se mýlili.
Oslava Boha jako základní poslání lidstva
Člověk odnepaměti věděl, že tím nejdůležitějším na světě je jeho vztah k Nejvyššímu. Králů bylo bezpočet, ale propast věků přečkaly jen chrámy. Při plavbě po Iravadí pustými úseky Horní Barmy spatříte na pahorcích u říčního meandru cosi jako vesmírnou flotilu. Jsou to nesčetné svatyně mířící k nebi. Na vzdáleném břehu Nilu se tyčí sloupy chrámu v Dendéře, střežící vzácný a prchavý obraz bohyně noci Nut. Její tělo plyne po obloze jako řeka; jeho ohyb svírá pravý úhel. Přes vodu na jihu vedou dvě řady sfing ke karnarským chrámům. Egypťané stavěli věčné pyramidy, aby přetrvaly lidstvo i zkázu. A chrámy stavěli proto, aby nám připomínaly: tím nejdůležitějším na světě je vztah k Nejvyššímu.
Na nízkých, často zaplavovaných březích řeky Nerl u Suzdalu stojí jako svíce malý, překrásný bělokamenný kostelík. Chrám Přímluvy na Nerli byl postaven před osmi sty lety a dodnes nám bere dech. V zapomenutém koutě Centrálního masivu je katedrála v Conques pokryta spletitými románskými postavami světců. Dokonalá kupole jeruzalémské mešity září po staletí nad hlubokým údolím Kidronského potoka jako velký maják v moři trápení.
Lávra svatého Sávy hnízdí na srázu jen pár mil po proudu Kidronu. Mohutné sloupy obklopují prastarou stúpu na ostrově Ajutthaja, někdejším sídle siamských králů. Kamkoli se vydáte, všude naleznete nejkrásnější a nejvýznamnější díla našich předků – od katedrály v Nidaru za polárním kruhem po klášter Tengboče v Himálaji, od černého kamene v Mekce po Santiago de Compostela, od megalitické mohutnosti Stonehenge po hladké bludiště Machu Picchu. Připomínají nám náš účel, náš úkol a naši odměnu.
Účel? Máme vůbec nějaký účel? Ale ano, lidé mají na zemi své poslání. Po tisíciletí považovali cestu k Bohu za smysl svého bytí. Mezi bitvami a objetími se obraceli k Bohu. Otevřete Odysseu či Beowulfa, Danta či Chaucera, Tolstého či Goetha a v každém řádku naleznete tuto myšlenku.
Dnes je pečlivě vymazávána a nahrazuje ji jiný účel – hromadění bohatství. Nikoli líný a shovívavý hédonismus, nýbrž dynamická a oddaná chamtivost se stala vládnoucím paradigmatem. Přesto náš vrozený, bytostný účel zůstává stále týž: dosáhnout souladu a jednoty s Duchem a se Zemí. Nikoli jen jako jednotlivci, ale jako lidstvo toužíme naplnit své poslání.
Náboženství je cesta k dosažení jednoty s Bohem. Tato jednota je nejvíce obohacující zkušeností, jakou člověk zná. Má mnoho jmen: extáze či milost, povznesení či trans, satori či nirvána, a mnoho stupňů – od povznesení při modlitbě přes záchvěv při přijímání až po úplné ponoření do Božství. Je to pocit stejně známý a mnohokrát popsaný jako pocit sexuálního naplnění, a jemu příbuzný. „Co může být lepší než sex s patnáctiletou blondýnkou?” ptal se Woody Allen a odpověděl: „Sex se dvěma patnáctiletými blondýnkami.” Ve srovnání s milostí Boží je však tento sen Allenův (či vlastně Epsteinův) vzrušující asi jako vyplňování daňového přiznání. Ani tvrdé drogy, ani halucinogenní kyselina se jí nemohou rovnat. Nic se jí nemůže rovnat.
Židé chtějí, aby je gójové uctívali místo Boha
Problém spočívá v tom, že Židé považují tuto milost za výhradně svou, zatímco pohané prý Boha urážejí, když se mu vnucují. V židovském ideálu mají být gójové zbaveni vlastních kostelů a mešit. Mají uctívat Židy, kteří budou prostředníky k Bohu.
Ron Unz napsal: „Izraelci jsou bezpochyby nejodvážnějšími a nejzručnějšími atentátníky na světě, kteří toto temné řemeslo patrně dovedli na úroveň v dějinách dosud nevídanou. Tradiční judaismus, stále silněji praktikovaný v této zemi, považuje všechny ne-Židy za podlidi, pouhá zvířata v lidské podobě, přičemž vysoce postavení rabíni prohlašují, že ‚tisíc nežidovských životů nemá cenu jednoho židovského nehtu.’ Tento náboženský pohled na svět zjevně osvobodil izraelské ozbrojené síly od jakýchkoli běžných omezení, jimiž se řídí americká armáda či armády většiny ostatních zemí.”
Satan podporuje (či přímo plodí) myšlenky, které vylučují Boží milost z našeho života. Jeho hlavním posláním je znesvětit svět, zatímco Božím posláním je naplnit jej posvátností. V Satanově světě je láska zbožím. V Božím světě je sex projevem Kosmické lásky. Kníže tohoto světa chce, aby člověk zapomněl na duchovní život. Bůh chce, aby se člověk pozvedl k Němu.
Bůh není k našemu osudu lhostejný. Vykonal nepředstavitelný čin, vtělil se jako člověk, trpěl, zemřel a vstal z mrtvých pro nás. Ani jeho velký protivník, kterého známe z Knihy Jóbovy, se nevzdává. Stále si přehrávají nové tahy na velké šachovnici. Satan umí zvrátit každou Boží myšlenku. Bůh umí proměnit každou Satanovu myšlenku v něco podivuhodného.
My jsme s Bohem
Například láska ke Kristově zemi způsobila vražedné křížové výpravy, ale materialistický komunismus přinesl velké povznesení ducha. Současní hráči nejednají přímo, a proto je na nás, lidech, abychom činili správné tahy a pomáhali Bohu vyhrát partii. Domýšliví válečníci dávných dob říkávali: „Bůh je s námi.” My, pokorní myslitelé přítomnosti, bychom měli říkat: „My jsme s Bohem.”
Velmi mě znepokojuje, že z tohoto světa mizí tak základní myšlenka, jako je touha uctívat Boha. Pokud nikoho nezneklidní uzavření chrámu a mešity, můžeme pohany, či spíše celé lidstvo, považovat za ztracené.
Třetí chrám naše ztráty nevynahradí. Takzvaný Nový světový řád je, řečeno náboženskou terminologií, počátkem království antikrista, založeného na odstranění veškerých duchovních prvků z našeho života.
Ctižádostivý pokus o naprosté zotročení člověka.
