Začátek dvacátého století působil jako velké dobrodružství. Evropou projížděly první automobily, města osvětlovala elektřina a noviny psaly o technických zázracích skoro každý týden. Roku 1903 vzlétli bratři Wrightové v Americe a během několika let zachvátila celou Evropu doslova létací horečka.
Také v českých zemích se objevili lidé, kteří chtěli dobýt oblohu. Mezi nimi i Jan Kašpar, rodák z Pardubic narozený roku 1883. Studoval techniku v Praze a nějaký čas pracoval v Německu u firmy Benz. Měl blízko k motorům, strojům a mechanice. Když poprvé viděl letadlo Louise Blériota, definitivně propadl létání.
V Pardubicích si zřídil improvizovanou dílnu a začal experimentovat s vlastním letadlem. Pomáhal mu bratranec Evžen Čihák i několik místních nadšenců. Všechno vznikalo naprosto amatérsky — na loukách, v kůlnách a provizorních hangárech. Motory se přehřívaly, vrtule praskaly a podvozek se po tvrdších přistáních často rozpadl.
Přesto Kašpar pokračoval dál. V roce 1910 se mu podařilo uskutečnit první delší lety u Pardubic a rychle se stal jednou z nejznámějších postav českého letectví. Na jeho produkce chodily stovky lidí. Pro tehdejší publikum představovalo letadlo téměř kouzlo. Stroj těžší než vzduch se najednou odlepil od země a několik minut kroužil nad poli.
Let z Pardubic do Prahy
13. května 1911 přišel okamžik, který vstoupil do českých dějin. Jan Kašpar se rozhodl přeletět z Pardubic do Prahy. Na tehdejší dobu šlo o mimořádně odvážný plán. Letadla měla malý dolet, motory bývaly nespolehlivé, pilot seděl v otevřeném prostoru bez kabiny, o nějakém rádiovém spojení se zemí ani nemluvě.
Kašpar odstartoval brzy ráno z pardubického vojenského cvičiště. Letěl ve stroji typu Blériot XI s motorem o výkonu pouhých padesáti koňských sil. Pod sebou měl krajinu Polabí, železniční tratě, vesnice i pole. Orientoval se hlavně podle řeky Labe a železnice.
Po necelých dvou hodinách přistál v Praze-Chuchli. Uletěl přibližně 121 kilometrů a stal se prvním člověkem v českých zemích, kterému se podařil dálkový přelet takového rozsahu. V Praze ho vítaly davy lidí, novináři i fotografové. Z Kašpara se přes noc stal národní hrdina.
Tehdejší noviny o letu psaly s obrovským nadšením. Lidé cítili, že stojí na prahu nové doby. Vlak kdysi změnil cestování po zemi, letadlo najednou otevíralo samotné nebe. Kašparovy lety budily podobné emoce, jaké o několik desetiletí později vyvolávaly první kosmické lety.
Kašpar se poté účastnil dalších leteckých akcí doma i v zahraničí. Vystupoval například v Hradci Králové, Vídni nebo v Anglii. Létání však ještě zůstávalo velmi nebezpečné. Každý pilot riskoval život prakticky při každém startu.
České země posedlé technikou
České země patřily už před první světovou válkou mezi nejprůmyslovější části Rakouska-Uherska. Fungovaly zde strojírny, továrny i technické školy a rostla celá generace lidí fascinovaných technikou.
První republika pak na tuto atmosféru navázala naplno. Vznikaly nové letecké firmy, letiště i aerokluby. Roku 1918 byla založena továrna Aero, krátce poté Avia a Letov. Československo se během několika let zařadilo mezi významné evropské výrobce letadel.
Noviny tiskly fotografie pilotů a děti sbíraly pohlednice letadel podobně, jako se později sbíraly kartičky sportovců. Piloti působili jako dobrodruzi moderní doby. Nosili kožené kukly, vysoké boty a ochranné brýle. Nad letišti hučely motory a vůně benzínu se mísila s prachem travnatých ploch. V tehdejší atmosféře bylo něco elegantního i romantického zároveň.
Kašparův slavný let ukázal, že také malé české město může být součástí světového technického pokroku. Pardubice se díky němu navždy zapsaly do historie letectví.
Příběh, který pořád umí dojmout
Osud Jana Kašpara měl i smutnější pokračování. Po první světové válce se letectví rychle změnilo. Velké firmy začaly vyrábět modernější stroje, létání se profesionalizovalo a pionýrská éra pomalu mizela. Kašpar se navíc potýkal s finančními i osobními problémy. Roku 1927 zemřel ve věku pouhých čtyřiačtyřiceti let.
Přesto jeho jméno zůstalo symbolem českých začátků v oblacích. V Pardubicích dnes připomíná Jana Kašpara letiště, památníky i každoroční aviatické akce. Jeho slavný přelet do Prahy se dodnes připomíná jako jeden z velkých okamžiků české technické historie.
Na příběhu prvních letců stále něco přitahuje. Možná právě jejich odvaha. Seděli v křehkých strojích z plátna a dřeva, bez moderních přístrojů, bez navigace a bez jistoty, že motor vydrží déle než několik minut. Přesto vzlétli.
Když dnes člověk sleduje staré fotografie Jana Kašpara vedle jeho letadla, dívá se zároveň na dobu, která věřila v pokrok téměř dětsky upřímným způsobem. Na dobu mechaniků, konstruktérů a snílků, kteří dokázali celé měsíce pracovat jen proto, aby se na pár minut vznesli nad krajinu.
