Ačkoli Levý vyrůstal v prostých poměrech, měl štěstí na mecenáše a podporovatele, kteří rozpoznali jeho talent a neváhali mu pomoci.
Tak se bývalý kuchtík dostal na sochařská studia do Prahy a později do Říma, kde prožil plných dvanáct let a stal se vyhledávaným tvůrcem. Setkával se tehdy s řadou významných evropských osobností, zůstával však nápadně skromným mužem, jenž nikdy nezapomněl na své skromné začátky.
Ottův naučný slovník o něm píše, že: „Pracoval jako středověký mistr, s láskou k svému umění, bez touhy po zevních vyznamenáních.“
Po návratu do Čech si Václav Levý zřídil sochařskou dílnu v Praze, ve které předával své umělecké zkušenosti a znalosti svému jedinému, ale geniálnímu, žáku a nástupci – Josefu Václavu Myslbekovi.
Pokus se chcete o této výjimečné osobnosti našeho umění dozvědět více, stačí otevřít Bránu poznání.
