V den 30. května 1434 se u vsi Lipany na Českobrodsku odehrál jeden z nejvýznamnějších ozbrojených konfliktů české historie. Po boku svého otčíma, Haralta z Kunštátu, vyjel prvně do boje i čtrnáctiletý Jiřík z Poděbrad. Tehdy ještě nikdo netušil, že jej na životní dráze čeká královská koruna.
Dochované prameny o Jiříkově původu jsou skoupé na informace. Jisté je, že se narodil 23. dubna roku 1420 jako syn významného aristokrata – a později husitského hejtmana – Viktorina z Poděbrad. Jeho matkou podle všeho byla Anna z Vartenberka, doklady o tom však nejsou k dispozici.
Stejně tak není jisté, kde se narodil. K této cti se hlásí hned několik míst v Čechách a na Moravě: Poděbrady, Kunštát, Bouzov či Horažďovice. Dohady o posledním ze jmenovaných měst souvisejí s názorem tradovaným již za Jiříkova života, že prý mu byl kmotrem při křtu Jan Žižka z Trocnova. Ten totiž skutečně zjara 1420 v Horažďovicích pobýval.
Jiříkův otec Viktorin padl v husitských válkách ve věku pouhých 24 let. Brzy po něm zahynul také jeho bratr Boček, který měl být otčímem osiřelého chlapce. Jiříka se proto ujal vzdálený příbuzný, strýc Haralt. Po svých předcích Jiří zdědil nejen příslušnost k českomoravskému rodu pánů z Kunštátu a Poděbrad, ale také jejich přesvědčení, které lze charakterizovat jako konzervativní husitismus.
Ve zmíněné bitvě u Lipan proti sobě stála dvě podobně vyzbrojená vojska. Na obou stranách vlál praporec s kalichem, na obou se cepníci a střelci kryli za vozovou hradbou. Vůdci obou stran, zkušený hejtman Diviš Bořek z Miletínka i radikální kněz Prokop Holý, se považovali za jediné pravé následovníky Jana z Husince.
Stálo tu vojsko Panské jednoty na straně jedné a táborsko-sirotčí vojsko husitské levice na straně druhé. Mladičký Jiřík tasil zbraň za vítězství pravdy Panské jednoty, kterou měl, jak jinak, za Pravdu Boží. A straně, za niž bojoval, bylo onoho dne dopřáno zvítězit.
Více se o tomto dramatu českých dějin, který přivedl Jiřího z Poděbrad na český trůn dozvíte po otevření Brány poznání.
