reply Protiproud
Reflex

V ozvěnách činů a slov. Žila a žije pro stranu. Marie Kabrhelová byla v roce 1990 z KSČ vyloučena

Právě dnes je to 100 let, kdy se narodila žena, pro které členství ve straně nebylo jen výtahem k moci kariéře a penězům, ale cestou, jak pomoci druhým.

Čtvrtého května 1925 se v rodině krejčího v Opatově u Jihlavy, narodila dcera. Měla čtyři sourozence, vyučila se švadlenou v podniku svého otce, od roku 1946 začala pracovat v sekretariátu Krajského výboru KSČ, po roce 1948 přišla do Prahy.

Několik vět, které najdeme, hledáme-li životopis Marie Kabrhelové, někdejší předsedkyně Československého svazu žen, členky ÚV KSČ, Světové odborové federace, Mezinárodní demokratické federace žen, Světové rady míru.

Několik vět, které shrnují život ženy, aby ti, kteří jsou, když už ona není, měli alespoň povědomí o tom, že tu byla, žila, pracovala a vedle těch několika desítek slov, že tu po ní zbylo dílo, které v našem současném černobílém vidění je programově zapomínáno.

Ano, existují dvě barvy, černá a bílá. Jenže mezi nimi je přes tři sta odstínů šedi (rozlišitelných lidským okem). Možná je to podivný lidský gen, nebo jen naše lenost, nebo různými izmy dovolená zbabělost, že na činy a životy ostatních, většinou těch žijících těsně před námi, nahlížíme jen v těchto dvou barvách.

To právě dovolené natíráme bílou, a právě nedovolené černou a za čas zase naopak. A vždy za plotem politiky, ekonomiky, vyhlášek a nařízení, která nás v dané chvíli pasují na mluvčí někoho a něčeho.

Tento fakt provází českou kotlinu po staletí, jen mění podobu. Tu je rudý, tu modrý, zelený, ale ve své podstatě hlásící se různými hesly k masovosti. Jaké? Nedefinováno, jen řečeno! To přece lidem tolikrát stačilo, tak proč by nestačilo dnes?

Slýchali jsme okázalá hesla: " Soudružka žila a žije pro stranu! " Soudružce byla strana vším!" ... a právě proto, že skutečně byla, proto byla Marie Kabrhelová v roce 1990 z KSČ vyloučena. Nebyla jediná.

Kolik bylo podob politických diskreditací lidí. V lidské nepoučitelnosti historií se k nim znovu a znovu vracíme. Dovolujeme jim metastázovat do stále sofistikovanějších podob.

Bez obdivu k člověku haníme jeho život laciným balastem slov.

Vzpomeňme tedy, v úctě k vykonanému, sté výročí narození Marie Kabrhelové, která se v době minulé zasloužila o řešení otázky společenského postavení a úlohy ženy, zaměstnanosti žen a s tím spojenou výstavbou jeslí, školek, družin. Nesmějme se jejím slovům matka-budovatelka, ale přes rastr dobra i zla suďme co udělala pro druhé a sami sobě odpovězme, jak blízko to bylo potřebám společnosti.

Více se o této zajímavé ženě dozvíte po otevření brány poznání.

Brána poznání



    Doporučujeme