Narodil se 5. září 1940 v Praze. Otec byl legionář na Balkáně a jako právník pracoval před válkou jako ministerský rada a později ve Svazu českých podnikatelů. Po válce se rodiče vrátili do Brna. V roce 1949 byl otec zatčen a odsouzen v procesu s poslankyní Miladou Horákovou na 23 let. Byl omilostněn a propuštěn až v roce 1960.
Člen KAN
Vlastimil se vyučil frekvenčním mechanikem v podniku Tesla. Později v šedesátých letech dálkově vystudoval střední školu a posléze v roce 1969 elektro fakultu na Vysokém učení technickém v Brně. Od tohoto roku následoval manželku do jejího bydliště a odstěhoval se do Olomouce. Mají syna a dceru.
Pracoval nejprve v národním podniku Moravia, potom v podniku TOS Olomouc a posléze v projekční organizaci IDOP Olomouc. V roce 1988 dokončil postgraduální kurz na ekonomii. Pracoval ve výpočetních střediscích jako technický pracovník a posléze jako programátor a analytik. V letech 1990 až 1995, byl spolumajitelem, firmy TKR Olomouc zabývající se projektováním a realizací kabelové televize.
Od r. 1995 působil jako civilní zaměstnanec armády ČR. Pracoval na organizačních projektech včetně programů pro Civilní ochranu. Od r. 2001 je v důchodu.
V r. 1968 se stal členem Klubu angažovaných nestraníků (KAN). V r. 1992 byl na kandidátce volební koalice KDU-KDS-KAN v Olomouci. Od tohoto roku byl pravidelně delegován do komise místní části Olomouc Staré Hodolany za KDU, na jejíchž kandidátkách obvykle kandidoval. V letech 2001 až 2004 byl členem Ústřední rady KAN. Od dubna 2006 je členem Předsednictva Konzervativní strany.
Návrat k domovu
Je autorem mnoha knih a článků v médiích ve kterých prosazoval konzervativní pohled na svět a tradiční křesťanské hodnoty kterých je zastáncem.
Asi nejznámější z nich je kniha Návrat k domovu, která vyšla v roce 2016–a stala se určitým manifestem návratu ke konzervativním hodnotám: k rodině, k obci, k národu a ke státu. Klade si otázky, zda je důležitější jednotlivec nebo společnost. Poukazuje na fakt, že nejdůležitější je lidský rod a jeho fyzické i kulturní zachování a trvalý lidský rod vyžaduje domov, prostředí k dobrému životu, kolektiv ke spolupráci, štěstí a reprodukci.
Vlastimil Podracký poukazuje na fakt, že mnoho lidí se dnes zdánlivě „osvobodilo“ z pout domova, zbavilo se zodpovědnosti za prostředí, které člověka zplodilo a vychovalo, což vede k současným problémům u nás i v Evropě.
Více se o tomto konzervativním mysliteli dozvíte po otevření Brány poznání.
