reply Protiproud
My

Výročí smrti českého matematika Františka Haranta. Ano, máme být na co hrdí!

Matematik František Harant věnoval život především studentům technického zaměření Českého vysokého učení technického (ČVUT) v Praze. Zvlášť v dnešní době nedostatku technických odborníků a současně nadbytku tzv. „humanitních“ (pseudo)oborů, je připomínka vědců technického zaměření více než potřebná.

Před čtyřiceti lety zemřel významný český matematik František Harant, který se etabloval především v oblastech diferenciální a deskriptivní geometrie.

Narodil se v srpnu roku 1925 v Plzni. Poté, co vystudoval reálné gymnázium roku 1944, byl do konce války totálně nasazen. Po osvobození se dal na studium matematiky a deskriptivní geometrie na Přírodovědecké fakultě UK. Většinu akademického života pak strávil na ČVUT v Praze.

Na katedře matematiky a deskriptivní geometrie zde pod vedením prof. Františka Kadeřávka zkoumal klínové a kolineární plochy, tedy plochy ve tvaru klínu. Tato oblast má významné praktické využití například v geologii (klínové vrstvy hornin) či fyzice (klínové čočky).

Harant měl už od mládí zájem o vzdělávání, podílel se například na tvorbě metod výuky matematiky a deskriptivní geometrie na stavebních fakultách ČSSR.

Lidé jako tento matematik nám připomínají, že Češi jsou do značné míry hrdým národem intelektuálů. Nejen že z Čech pocházejí takové dnes už legendární postavy jako logik a matematik Kurt Gödel, psycholog Sigmund Freud či filosof Edmund Husserl, ale i dnes jsou například právě ti čeští matematikové a logikové ceněnými autory po celém světě.

Mluvit můžeme v této souvislosti o jménech jako (zesnulý) Pavel Tichý, autor systému tzv. Transparentní intenzionální logiky, nebo Petr Hájek, významný výzkumník a průkopník v oboru fuzzy logiky.

Zvlášť dnes, kdy technické obory trpí nedostatkem studentů i následných pracovníků, je více než na místě připomínat si české úspěchy, a především schopnosti v těchto oblastech.

Ano, jsou i jednodušší možnosti vydělávání peněz. Ale i v tom hrají roli špatná politická rozhodnutí. Dokud bude stát financovat “výzkumy” v pseudooborech typu Porn Studies (to se skutečně děje!) či Gender Studies (to také…), budou ty peníze přirozeně někde a někomu chybět – především skutečným vědcům. Proč analyzovat složité matematické problémy, když se raději mohu “vědecky” sledovat porno, ne?

Nedostatkem technických lidí však trpí nejen akademická sféra, ale i ta industriální. A opět. Proč řešit složité technické problémy, když si natáčením porna lze vydělat daleko víc?

Nabídku určuje poptávka. Připomínkou lidí, jako byl skvělý matematik František Harant, doufáme v návrat normálního světa, v němž užiteční budou převažovat nad zbytečnými.

Brána poznání



    Doporučujeme