Jako pětinásobně menší kopie pařížské Eiffelovy věže byla rozhledna na Petříně postavena v roce 1891. Je tu ale jedna pozoruhodnost. Přestože je tedy vysoká „jen“ 63,5 metrů, její vrchol se nachází ve stejné nadmořské výšce jako vrchol Eiffelovy věže.
Dostanete se na ni po 299 schodech. Výhled vám ukáže nejen celou Prahu, ale za jasného počasí se můžete rozhlížet téměř po celých Čechách. Na severu uvidíte Říp a České Středohoří, na severovýchodě Krkonoše a na jihovýchodě Brdy.
Přežila
Petřínská rozhledna se tyčí nad historickým centrem hlavního města a je jedním z nejoblíbenějších cílů turistů i Pražanů. Možná i proto, že její okolí je přímo ideálním místem procházek a pikniků. Zejména na jaře, kdy Petřín rozkvétá a do jeho náruče směřují zamilovaní, je z jeho výšky malebný, přímo rozkvetlý pohled. A není to vlastně ani tak dlouho – a už tu s námi ani nemusela být!
Práce na stavbě začaly 16. března 1891. Rozhledna byla sestavena za relativně neuvěřitelně krátkou dobu Stačily k tomu tehdy pouhé tři měsíce. Nemluvě o tom, že současně s ní byla postavena i pověstná lanovka, která pohodlnějším či spěchajícím ušetří poměrně náročný výšlap. Celá stavba byla dokončena 2. srpna téhož roku.
Během německé okupace rozhodl Adolf Hitler, že bude zbourána, ale už to naštěstí nestačil provést, protože „zbourán“ byl on sám.
Temná strana Petřína
Také samotná hora Petřín, která měla v minulosti různá jména (mezi jinými například Vrch sv. Vavřince), je historicky významným místem. Ne vždy byla totiž cílem zamilovaných. To je záležitost poměrně nedávná. Minulost Petřína před K. H. Máchou byla docela temná. Bývalo to pohanské obětní místo, a je proto docela zvláštní, že prý právě odsud – podle názoru mnohých odborníků – věštila kněžna Libuše budoucnost města, které hvězd se dotýkati bude.
Nezačalo to nejlépe. Právě zde bývalo později popraviště, na němž skonal poslední rod, který vzdoroval Přemyslovcům – Vršovci, a to včetně žen a malých dětí. Tuto krvavou událost zaznamenal ve své kronice sám Kosmas.
Popraviště stávalo v blízkosti kostela sv. Vavřince a až do 14. století sloužilo především k trestání velkých zločinů proti státu. Pokud tedy zamíříte na Petřín, pomyslete na to, že nebýval vždy jen romantickým místem plným lásky.
Do dějin Petřína zasáhl i císař Karel IV. vybudováním Hladové zdi. V letech 1360-1362 připojil větší část kopce k Malé Straně a popraviště bylo přesunuto na Šibeniční vrch pod Vítkovem. Pokud chcete popraviště najít, to místo je dnes známé jako křižovatka U Bulhara.
Podzemní štoly
Petřínský vrch je doslova prošpikován 18 podzemními štolami. Nejdelší z nich je dlouhá 365 metrů. Štoly vznikaly od středověku dobýváním uhlí, železných rud a keramických surovin, většina z nich ale slouží k odvádění vody. Od nepaměti se zde lámal kámen – opuka, ze kterého se postavila v Praze řada významných staveb, včetně prvních kostelů na Pražském hradě nebo mostu přes Vltavu. Kameny z Petřína byl vydlážděn i kostel Sázavského kláštera.
Mezi nejkrásnější petřínské štoly patří štola Železitá, ve které najdete i malé jezírko a krápníky v barvách od zelené do rudé. Jedna ze štol je dokonce přístupná. Nese označení štola XXII a můžete v ní vidět výstavu fotografií z podzemní Prahy. Štolu najdete v Lobkovické zahradě těsně u tzv. vyhlídkové cesty, která vede od stanice lanovky Nebozízek směrem na Úvoz.
Nahlédněme do expozice
Ale zpět k Petřínské rozhledně. V jejím suterénu se nachází stálá expozice "Petřín - místo vycházek, rozhledů i dolování". Návštěvníkovi se zde nabízí možnost vydat se po Petříně v různých dobách i různými směry. Uvidíte soudobé i historické fotografie, dobové kresby i plány, které se rozhledny týkají. A co víc - díky vystavenému dobovému oblečení si můžete udělat představu o stylu oblékání návštěvníků Prahy v posledních desetiletích 19. století.
Turistům je určena dvojice vyhlídkových plošin, z nichž ta horní se nachází ve výšce 55 metrů. Pokud nevyjedete na rozhlednu lanovkou, pak se můžete vydat pěšky krásnou procházkou z Pohořelce Strahovskou ulicí nebo Úvozem, také se můžete projít z Malostranského náměstí ulicí Tržiště a Vlašská, anebo je krásná procházka z Újezdu nahoru Seminářskou zahradou.
V novém lesku
Poprvé zazářilo z rozhledny elektrické světlo 19. prosince 1891. Na nejvyšším místě u samé koruny byla umístěna oblouková lampa, která podle tehdejšího tisku vydávala takové světlo, že „v okolí rozhledny se dalo pohodlně čísti“. Ne vždy ale rozhledně přálo štěstí. V době konání sokolského sletu v Praze (5. 7. 1938) došlo ke zkratu a začalo hořet uvnitř výtahové kabiny. Návštěvníci tehdy kabinu včas opustili, horní část rozhledny však byla poškozena.
A jak již bylo řečeno, největší nebezpečí hrozilo Petřínské rozhledně v roce 1939. Temný „estét“ Adolf Hitler během návštěvy okupované Prahy rozhodl, že má být rozhledna zbourána, neboť prý kazila výhled na Pražský hrad. Jeho přání se naštěstí během okupace neuskutečnilo, a tak nám tato významná dominanta Prahy zůstala.
V roce 1953 byl na rozhledně uveden do provozu televizní vysílač a zrušen výtah. Návštěvníkům nezbývalo nic jiného, než šlapat! Nový výtah byl zprovozněn až v roce 2001. Jako podivuhodně příznačné lze hodnotit, že v podzemních prostorách rozhledny byla v roce 2012 umístěna mimo jiné také výstava artefaktů spojených s životem našeho virtuálního velikána – Járy Cimrmana.
Zda a jaký podíl měl na její stavbě, to už si zjistěte sami.
