Narodil se 24. ledna 1861 v Heřmanově Městci, v rodině knížecího důchodního Karla Gutha a jeho manželky Barbory. Pokřtěn byl Jiří Karel Guth, jméno úředně změnil na Jiří Stanislav Guth-Jarkovský v roce 1919
Vychovatel knížecích synů
V letech 1870–1878 vystudoval gymnázium v Rychnově nad Kněžnou a poté studoval filozofii, matematiku a fyziku na Filozofické fakultě v Praze. Studium ukončil roku 1883, když získal první doktorát udělený na české části Karlo-Ferdinandovy univerzity.
Už jako student měl potřebu angažovat se v řadě vědeckých a kulturních spolků, např. byl prvním tajemníkem Jednoty českých filosofů či funkcionářem Svatoboru, spolku českých spisovatelů. Přestože sám aktivně nesportoval, jako správný vlastenec se stal členem Sokola a o tělovýchovu se zajímal jako pedagog.
Po ukončení univerzitního vzdělání se stal vychovatelem synů knížete Schaumburg-Lippe, žil v Náchodě, Ratibořicích a ve Švýcarsku. S knížecí rodinou projel Evropu, Afriku, Asii a Severní Ameriku. Od roku 1888 do roku 1919 učil mj. francouzštinu, češtinu a tělesnou výchovu na gymnáziích v Praze a v Klatovech.
Ve službách prezidenta Masaryka
V roce 1919 byl Jiří Guth jako první jmenován ministerským radou v kanceláři prezidenta republiky. V letech 1919–1922 pracoval jako ceremoniář T. G. Masaryka. Navrhl statut řádu Bílého lva, který dodnes propůjčuje nebo uděluje prezident republiky. Zavedl úřadování na zámku v Lánech a vypracoval audienční řád. Od roku 1922 vedl agendu řádu Bílého lva a v roce 1925 odešel do výslužby.
Nebyl aktivním sportovcem ani členem sportovního spolku, zato se stal významným funkcionářem olympismu a turistiky. Byl redaktorem časopisu Turista a předsedou Českého klubu turistů. V roce 1896 se zúčastnil prvních novodobých olympijských her. Po návratu začal propagovat Olympijské hnutí v českých i německých časopisech. Snažil se založit Český olympijský výbor (ČOV), ale napoprvé neuspěl, neboť založení nepodpořili zástupci Sokola.
Roku 1897 byla ustavena Česká amatérská atletická unie, kterou zpočátku vedl. Díky známosti se zakladatelem novodobých olympijských her Pierrem de Coubertinem se stal zakládajícím členem Mezinárodního olympijského výboru (MOV). V letech 1919 až 1923 působil ve funkci generálního tajemníka a byl spoluautorem Olympijské charty.
Pravidla a normy společenského chování
Kromě MOV, byl členem České akademie věd a umění, komturem Italské koruny, Rumunské koruny, polské Pololonia restituta, komandérem francouzské Légion d'Honneur, holandského Oranžsko-Nassavského řádu či důstojníkem švédského a řeckého řádu.
Jiří Stanislav Guth-Jarkovský byl autorem publikací o společenské výchově, povídek, románů, cestopisů, turistických průvodců, překladů z francouzštiny a němčiny. Svá díla a překlady vydával též pod různými pseudonymy. Široké veřejnosti byl znám svým dílem, ve kterém podává pravidla a normy správného chování ve všech oblastech života. Vždy kladl důraz na slušnost, čestnost, skromnost a vzájemnou úctu.
Do roku 1932 předal postupně svůj archiv literárnímu archivu Národního muzea a odstěhoval se do Náchoda, kde žil až do své smrti. Zemřel na mozkovou mrtvici 8. ledna 1943. Pochován byl v rodinné hrobce na pražských Olšanských hřbitovech.
