Hubený sympaťák, s kouzelnou buřinkou na hlavě a karafiátem v klopě. Mlčící a s šibalským úsměvem dobývající dětská srdce, to byl Pan Tau. Jeho nezapomenutelným představitelem byl talentovaný český divadelní a filmový herec Otto Šimánek. I když hrál v mnoha dalších filmech, seriálech a pohádkách, nejznámější se stal právě v roli kouzelného Pan Tau v nezapomenutelném seriálu a v několika celovečerních filmech.
Otto Šimánek se narodil jako do rodiny mladší syn. Jeho otec byl synem kováře, matka dcerou hajného, měl bratra Jaroslava. Rodina bydlela ve Stajištích. Později se přestěhovala do pražského Karlína, kde otec pracoval jako vrátný v továrně a matka jako pomocnice v domácnosti.
Otto Šimánek se zajímal o divadlo již ve škole. V pražské Tesle se pak vyučil elektromechanikem a divadlo hrál jen ochotnicky. Celou válku hrál v Dělnické besedě. Po válce založil s Václavem Vaňátkem "Divadlo mladých pionýrů" a odtud se dostal do Divadla 5. května, kde se seznámil s Jindřichem Plachtou, se kterým pár měsíců kočoval v Divadle pod Plachtou.
Herecké zkušenosti sbíral v různých divadlech. Působil v divadlech ve Zlíně (1947–1954)), jednu sezónu v Ostravě a v roce 1958 dostal angažmá v Městských divadlech pražských, kde vydržel do roku 1990.
Na divadelních prknech ztvárnil celou řadu velkých rolí. Nezapomenutelná je postava klauna Jeana Debureaua v dramatizaci Kožíkova románu Největší z pierotů, kde mohl plně uplatnit svou lásku k pantomimě. Hraní v pražském divadle také znamenalo příležitost k získání filmových a televizních rolí. Hrál především menší role asi ve čtyřech desítkách filmů. Nejznámější je asi role z filmu Zítra vstanu a opařím se čajem.
Do evropského a částečně i do světového filmového povědomí však vstoupila jeho postava Pana Tau ve stejnojmenném koprodukčním seriálu režiséra Jindřicha Poláka a scenáristy Oty Hofmana. Neprávem zapomenuté jsou jeho filmové role z padesátých a šedesátých let, kterým vždy vtiskl osobitost smutného klauna. Nebo jeho postava smrťáka ve filmové inscenaci pohádky Dařbuján a Pandrhola z roku 1959. Stejně jako role pana Kostrouna v Hříšných lidech města pražského z roku 1968.
Více se o tomto mimořádném českém herci dozvíte po otevření Brány poznání.
