Dokumentární film Davida Cherniaka se zabývá místem Věštců v tibetském buddhismu (původní název je: The Oracle, Reflections on Self). Zájem začal, když David dostal povolení natáčet Státního věštce v roce 1989, a během natáčení ho téměř smetla ze židle síla vyzařující z Věštce. V té době však nebyl schopen na tuto zkušenost navázat.
Mezi lety 2006 a 2011 se David vrátil do Dharamsaly, aby shromáždil materiály pro tento film. Zkoumá všechny aspekty věštby, její historii ve starém náboženství Bon a přijetí tibetským buddhismem, a postupné zvyšování její důležitosti do stadia, kdy se jak Dalajláma, tak vláda v exilu radí s věštcem před důležitými rozhodnutími.
V samotné Dharamsale existují čtyři hlavní věštci, mezi nimiž je jedna žena, zářivá Namsel Donma (Khandro La), která je médiem pro Tenma Věštce. Věštci poskytují rozhovory a mluví o svém postavení, a také je zde rozsáhlý rozhovor s Dalajlámou o těchto jevech a jejich místě v tibetském buddhismu. Film také diskutuje problém Dorje Shugdena, věštce pro tradici Gelug, který je považován za exkluzivistu a byl Dalajlámou zakázán, protože je příliš rozdělovací pro dobro komunity a lidí.
Menší věštci také existují na úrovni vesnic a obvykle se s nimi radí ve všech možných záležitostech, včetně nemoci, manželství a štěstí v podnikání. Existuje určitá nejednoznačnost ohledně toho, zda jejich tradiční role duchovních poradců není podkopávána materialistickými potřebami.
