Lazare probuď se a vstaň
Lazare slyšíš? Probuď se a vstaň
Proč věšíš hlavu jak vrba smuteční?
Proč jsi tak skleslý jak by tě přešel mráz?
Nelež jak mumie uvadlá ve smrti
Neseď jak sfinga u poslední brány života
Sešel jsi do hrobu jak na dno propasti
Sešel jsi po nohou abys nespadl po hlavě
Muži vždy pootvírají dvéře a nahlížejí skulinou
do lůna života i za bránu smrti
Ještě se nezbortily klenby tvých nohou
Ještě se nezhroutil pilíř tvé páteře
Ještě se nezaneslo řečiště žil a cév
a ještě v nich proudí golfský proud krve
Ještě se vzdouvají měchy tvých plic
Ještě můžeš dosáhnout rukama k zemi
Ještě dostaneš spojení se svou hlavou
Ještě můžeš pokleknout na kolena
přiložit ústa k vodě a napít se z pramene
Ještě máš v sobě hrdost i stud
Nemávej svou invalidní legitimací
Netluc před sebou slepeckou holí
Seber své srdce a zvedni je vzhůru
Bez konce a začátku plyne na zemi život
Nejsi osamělý chodec na opuštěné stezce
Lidí je na světě jak písku u moře
Od počátku jde každý svou cestou
Jde a neztratí se v proudu
Jde a neztratí svou tvář
Každý po něčem jiném touží
Každý na něco jiného myslí
Málokdo na konec a na smrt
Třeba se trápí ale jde a dělá
Nežijeme přece mezi čtyřmi stěnami
jako věc ztracená jež nemá žádné ceny
ale s obilím na polích a stromy v zahradách
Nebylo a není jiného východiska
než vstoupit do lidí a do země
a do nich vložit jiskru nebo zrno
Dívej se do oblak a popluješ s nimi
Dívej se na děti a s nimi se raduj
Jen nesypej na svět troucheň vykotlané duše
Půjdeme také kam všichni jdou
Tam potom zůstane každý sám
jen s tím co vzešlo z jeho rukou a hlav
Možná však někomu bude zářit i jeho stín
Možná se o něj někdo i opře
až nebude vědět kudy kam
I když sám dávno už nelétáš jako pták
máš ještě na lopatkách zbytky křídel
a v sobě malinký kousek oblohy
jako brouk potápník bublinu vzduchu
něco vzdušného a radostného
co tě drží nad vodou
co ani sám nemůžeš zašlápnout
jak nedopalek cigarety na zemi
Máš v sobě také jednu fotobuňku
na hlavě jedno božské oko
Vidíš jím slunce i když je za mraky
i když si před ním zastíráš oči
Nehledej smrt ale objevuj život
Odhaluj jen i na odvrácené straně
z které je málokdy vidět
Alespoň na jedné krátké vlně
vysílej o sobě znamení
a s troškou šumu také trošku hudby
aby lidé věděli že nebdí jen sami
aby tě slyšel kdo je v noci sám
Vysílej televizní obrazy své touhy
Vysílej zářivé obrazy života na zemi
Alespoň jedním paprskem ozař obolavělý svět
