Svatý Augustin, vlastním jménem Aurelius Augustinus se narodil roku 354 v Thagaste v dnešním Alžírsku (zemřel 430 – tedy dnes před 1595 lety). Po dokončení základního vzdělání v rodném městě pokračoval ve studiích humanitních předmětů, především rétoriky a literatury v nedaleké Madauře. Již v této době se u Augustina projevil velký řečnický talent. Augustinova matka byla křesťanka (sv. Monika), sám Augustin ovšem v těchto raných letech byl křesťanem více než vlažným.
Znovunalezená cesta ke křesťanství díky sv. Ambrožovi
Učarovala mu Madaura s římskou pohanskou atmosférou. Sem, do města básníků, řečníků, pouličních divadel a mramorových antických chrámů se křesťanství příliš nehodilo. Oblíbil si klasickou římskou poezii, především Vergilia. Vrcholem jeho pohanské části života bylo narození potomka, syna Adeodatuse. Ciceronův spis Hortensius probudil v Augustinovi zájem o filosofii. Augustin pod vlivem Cicera vstoupil v Kartágu do manichejistické sekty.
Pohanského náboženského spolku, spojujícího zásady gnosticismu se staroperskými náboženskými představami zooastricismu s křesťanstvím a některými východními prvky, především naukou o inkarnaci. Ve svém životě byl ale sv Augustín stále nespokojen, odplul tedy z Afriky do Říma, kde se věnoval výuce rétoriky. Později odjel i z Říma, tentokráte do Milána, kde opět přijal místo učitele.
Miláno, ale žilo křesťanstvím. Skutečným vládcem Milána byl biskup Ambrož. Pod vlivem jeho mimořádně silné osobnosti nalezl Augustin opět cestu ke křesťanství. Silným motivem konverze byla také návšteva Augustinova přítele Ponticiana, který mu jakožto křesťan vyprávěl o svých přátelích, kteří odvrhli světskou kariéru a bohatství a z lásky k bohu vstoupili do mnišského řádu.
Křesťanský filosof, teolog a učitelem církve
Do Augustinova života byl vnesen zmatek, odvrhl svůj starý život. Nastoupená cesta hledání pravdy a lásky vyústila v Augustinův křest. O Velikonocích roku 387 byli on, i jeho syn pokřtěni v milánském chrámu samotným biskupem Ambrožem.
Augustin přijal Boha ve věku, kdy Kristus zemřel. Po křtu se vrátil zpět do rodné Afriky, kde se věnoval psaní a přednášení, tentokráte už ale ve jménu Ježíše Krista.
Založil zde mnišské společenství, otevřené lidem všech společenských vrstev. Význam a věhlas komunity brzy přesáhl hranice města. Další zlom v životě zažil Augustin ve městečku Hippo Regio. Přijel sem s posláním vysvětlit svému příteli okolnosti víry v Ježíše Krista. Při návštěvě místního chrámu byl však poznán a vášnivým davem hned provolán za pastýře, kněze a ihned proti své vůli vysvěcen.
Právě Hippo Regio se stalo místem, ve kterém pozdější biskup Augustin strávil celý život, kde napsal většinu svých knih a kde také nalezl místo svého posledního odpočinku. Za svůj dlouhý život napsal asi 300 knih, jejichž texty obsahují více než 13 000 citátů ze Starého zákona a více než 30 000 citací z Nového. Jeho život jsme schopni rekonstruovat z vlastního životopisu nazvaného Confessiones (Vyznání). K nejvýznamnějším Augustinovým filosofickým pojednáním patří De civitate Dei (O Boží obci), De vera religione (O pravém náboženství), De libero arbitrio (O svobodné vůli) či De Trinitate (O Trojici).
Stal se jedním z nejvýznamnějších raně křesťanských filosofů a teologů a církevním učitelem.
