Prezident Donald Trump nezklamal, když definoval staletí složité historie Heartlandu typickým redukcionistickým moudrým výrokem: „Je to těžká část světa – nikdo není drsnější ani chytřejší.“
Od Čingischána po Timura Trumpa
No, každý drsňák od Čingischána po Timura se nyní může cítit poctěn. Zejména vůdci pěti středoasijských „stanů“ – Kazachstánu, Kyrgyzstánu, Tádžikistánu, Turkmenistánu a Uzbekistánu – pozvaní jako skupina na focení a večeři v Bílém domě.
Jak ví každé zrnko písku na Starověké Hedvábné stezce, chlubení je hlavní doménou Timura Trumpa. Chválil „neuvěřitelnou“ obchodní dohodu s Uzbekistánem, v jejímž rámci Taškent nakoupí a investuje téměř 35 miliard dolarů, a do roku 2035 až 100 miliard dolarů, do klíčových oblastí, jako jsou nerosty, letectví, infrastruktura, zemědělství, energetika, chemikálie a IT.
Není známo, jak Taškent takové peníze najde a jak přesně je plánuje investovat. Přesto to byl pro uzbeckého prezidenta Šavkata Mirzijojeva, chytrého pragmatika, perfektní podnět k tomu, aby Timura Trumpa zahrnul chválou: „V Uzbekistánu vám říkáme prezident světa. Dokázal jste zastavit 8 válek.
Totéž věrně zopakoval kazašský prezident Kasym-Žomart Tokajev: „Miliony lidí v mnoha zemích jsou vám tak vděčné. Jste skvělý vůdce, státník, seslaný nebem, abyste přinesl zpět zdravý rozum a tradice, které všichni sdílíme a ceníme. Za vašeho prezidentství Amerika ohlašuje nový zlatý věk. Jako prezident míru jste, pane Trumpe, ukončil osm válek během pouhých osmi měsíců.“
Snaha USA vrazit klín mezi středoasijské země a Rusko
A jako na zavolanou Tokajev oznámil, že Kazachstán je připraven podepsat, hroutící se Abrahamovy dohody, což je docela zbytečné, vezmeme-li v úvahu, že Astana normalizovala vztahy Izraelem již v roce 1992 a vždy měla relativně blízké vztahy s Tel Avivem.
Připomeňme si, že podvod s Abrahamovými dohodami je součástí obchodu a podpisu dohody mezi USA a Kazachstánem o vzácných kovech a zeminách. Jediným vektorem, na kterém zde záleží, je šílený boj mezi USA a Izraelem o dodavatelský řetězec, aby obešel čínská omezení týkající se vzácných zemin a pokračoval v zásobování své technologické, obranné oblasti.
Střední Asie je koneckonců poměrně bohatá na vzácné zeminy a také na uran. Problém je v tom, že Kazachstán v tuto chvíli vyváží mnohem více nerostů do Ruska a Číny než do USA. Timur Trump nadšeno prohlásil: „Obrovská země s úžasným vůdcem,“ uvedl Trump s odkazem na Tokajeva.
Tato „obrovská“ země je shodou okolností plnohodnotným členem Šanghajské organizace pro spolupráci (ŠOS), který je partnerem BRICS (stejně jako Uzbekistán). Partnerem iniciativy Pás a stezka (BRI), velmi blízkým Číně, plnohodnotným členem Euroasijské hospodářské unie. Unie (EAEU) a plnoprávný člen Společenství nezávislých států (SNS).
Státy „stanu“
Kazachstán se tedy těší velmi úzkým obchodním vztahům se strategickým partnerstvím Ruska a Číny. Jejich obchodní jazyk je navíc stále výrazně ruský. Opět se dostáváme k jádru věci: Timur Trump se zdá být pevně odhodlaný vyhodit do povětří kombinaci BRICS/SCO zevnitř. Samozřejmě, včetně pokusů o barevnou revoluci, pokud se státy nebudou chovat vůči USA vstřícně. Mimochodem, byl to Putin a ruská armáda, kdo osobně zachránil Tokajevovu vládu během posledního pokusu o barevnou revoluci v Kazachstánu, který byl koordinován ze sousedního Kyrgyzstánu.
Timur Trump dokonce zmínil, že chce oživit „společenství Hedvábné stezky“. Asi neměl na mysli Hillary Clintonovou z počátku roku 2010, která se snažila vybudovat nesmyslnou americkou verzi Hedvábné stezky s Afghánistánem, se kterým byla ve válce.
Timur Trump měl na mysli rámec „C5+1“ – USA plus „stány stanu“. To nemá absolutně nic společného se stabilitou: jde o strategickou expanzi. Obzvláště nyní, když se Impériu chaosu po dvou desetiletích a bilionech dolarů podařilo nahradit Tálibán Tálibánem a z praktického hlediska by se mělo rozloučit s Afghánistánem, který se postupně integruje do ŠOS a BRI, jako paralelní projekt s Čínsko-pákistánským ekonomickým koridorem (CPEC).
Timur Trump se tedy snaží vyvolat možný příliv lavinu amerických investic a tím i větší zakořenění, a vliv, ve středoasijské sféře. Mnohem méně se to týká vratkých dodavatelských řetězců nerostných surovin nebo spousty záhadných „investic“ než snahy o strategický obrat. To je ale nesplnitelný sen.
Krutý turecký dobyvatel Timur
A pokud jde o potrubí, zesnulý válečný zločinec Dick Cheney se v polovině prvního desetiletí 21. století snažil všemožně obrátit Pipelinestan v Heartlandu ve prospěch USA, propagací obchodu. Existuje více fascinujících paralel mezi Timurem Trumpem a jeho předchůdcem „Železným pánem“, než se na první pohled zdá.
Timur se chlubil příbuzenstvím s Čingischánem. Západní vykreslovala Timura jako divokou legendu: pachatele sériových masakrů v dobách, kdy bylo nutné způsobit nepopsatelné hrůzy, aby člověk byl považován za dostatečně krutého.
Legenda o Timurovi obsahuje nekonečné krvavé hromady sťatých nepřátel, nebo jejich lebek: Mongolská tradice prodchnutá náboženským významem, kterou Timur dovedl na úroveň vědecké metody. Pro Timura byl především pečlivý řád. V Bagdádu je uspořádaných 120 věží po 750 hlavách nebo 70 000 hlav v Isfahánu, spravedlivě rozdělených a rozložených mezi jeho armádními sbory.
Intelektuálové, řemeslníci, umělci a náboženské osobnosti však byli ušetřeni. Dobyvatel Timur opět systematizoval a reguloval mongolský princip. Kompetentní a užiteční vězni měli být ponecháni naživu.
Klíčovým strategickým principem bylo vyhladit každého, kdo se bránil, aby nakonec nedošlo k žádnému odporu a pevnosti se vzdaly dobrovolně. S Timurem se to stalo zákonem. Okamžitá kapitulace byla odměněna zachráněnými životy. Nepřítel se musel podvolit a zaplatit výkupné. Pokud by odpor trval příliš dlouho, město by zaplatilo krutou cenu, včetně drancování, znásilňování, a totální vyhlazení.
Timur jako spojenec Západu
Emír však nevládl jako oceánský chán jen tím, že byl krutý. Timur zahájil válku teroru, ale nevyvolal žádnou kolektivní víru v konec světa. Evropa ho mimochodem milovala. Protože zabránil Zlaté hordě v rozdrcení ruských pravoslavných křesťanů; a protože uzavřel dohodu s Basileem z Konstantinopole, než porazil nejhoršího nepřítele křesťanství, osmanského Turka Bajazeta.
Timur byl tedy objektivním spojencem Západu, který mu nebyl nebezpečný. Kromě toho byl velmi silný v diplomacii. Než stoletá válka zničila jeho království, Karel VI. Francouzský obdržel dopis napsaný zlatými listy a opatřený Timurovou pečetí: tři kruhy symbolizující dobytí vesmíru. Timur chtěl obchodní dohodu. Nakonec z toho kvůli evropské neschopnosti nic nebylo.
Timurův dvůr byl neokázalý. Byl pohřben v Samarkandu, izolovaně od ostatních Timurovců, v strohé hrobce zakončené monolitem z černého nefritu. Odpočívá se svým duchovním mistrem Sajjidem Barakou a nápis na portálu svatyně je čistě súfijský: „Požehnaný je ten, kdo odmítl svět dříve, než svět odmítl jeho.“
Kmenový Turek a ideologický mongol
Timur byl v podstatě kmenový Turek, muslim, a ideologicky Mongol. Vlastně chodící rozpor. I když část svého života strávil bojem s hlavami Zlaté hordy a dalších Mongolů, mnohem více Mongolů než on sám, prohlásil se za nástupce Oceánského chána. I když porazil osmanského Bajazeta a de facto nabídl Konstantinopoli 50 let navíc, byl vždy Turkem.
A i když se spojil s křesťany a vzdával úctu pohanským božstvům, v nejlepší šamanské tradici se také považoval za muže Koránu. Šel do války s mešitou. Timur měl sen o Hedvábné stezce. Chtěl dobýt Čínu. I když se mongolská jednota stala fikcí. Když byl císař Yuan zcela posinizován a ukázal se být velmi odlišný od tureckých Mongolů z Transoxiany, stále uznávali svrchovanost dynastie Yuan.
Ale s dynastií Ming to byl úplně jiný příběh. Timur připravoval dobyvatelskou výpravu, když v roce 1405 zemřel v Otraru, v dnešním jižním Kazachstánu, s horečkou poté, co nadiktoval svůj testament a zanechal 100 000 vojáků ve vzduchoprázdnu.
Dynastie Ming unikla největšímu nebezpečí. Historie rozhodla, že žádný dobyvatel přicházející ze Západu nepřekročí Pamír. Stalo se to Alexandru Velikému, i islámu.
A to se klidně může stát i s Timurem Trumpem, dobyvatelem Číny. V jeho vlastní mysli.
