Položme si ihned na počátku základní otázku: má otázka po smyslu českých dějin vůbec nějaký smysl? Když se mluví o českých dějinách, má se na mysli zcela určitý historický proces, jímž procházeli, prochází a budou procházet lidé, kteří patřili, patří, a ještě i v budoucnu budou patřit k českému národnímu společenství. Můžeme mít naději, že jsme schopni smysl tohoto procesu odhalit a srozumitelným způsobem vyjádřit?
Že jde o velmi ambiciózní pokus, o tom se může přesvědčit každý, kdo se zamyslí nad tím, co vlastně představuje smysl nějaké události. Nejde jen o její prostý popis, o deskripci jejího faktického průběhu. Její smysl je dán významem, který má pro její účastníky anebo pro ty, jejichž životy jsou v časovém odstupu touto událostí ovlivněny.
Uveďme si nějaký konkrétní příklad z naší historie. Atentát na Heydricha byl již mnohokrát popsán a různými způsoby ztvárněn, ale v takovém pouhém připomínání oné historické události nemusí být její smysl vůbec patrný. Teprve když se ukáže, že bez tohoto hrdinského činu by s velkou pravděpodobností nebyly po válce obnoveny původní hranice Československa, začíná z ní její významnost pro Čechy probleskovat.
Stále však máme co dělat jen s významem dílčím, k němuž mohou být přiřazeny ještě další a další významy, které jsou s atentátem na jednoho z největších zloduchů nacistické éry spojeny. Na druhé misce vah se nicméně musí také objevit námitka, že jeho násilné odstranění vedlo k masivním represím okupantů vůči českým občanům a podstatným způsobem navýšilo počet obětí nevinných lidí. Mělo tedy smysl takový čin uskutečnit?
Uvedený příklad chce ilustrovat, jak nesmírně ambiciózní se otázka po smyslu celých českých dějin musí jevit. Vždyť její případné řešení do sebe musí zahrnout všechny podstatné události dlouhé české historie, které by měly být alespoň náznakově zmíněny (popsány) a teprve poté zhodnoceny co do jejich významu pro český národ.
Zvážíme-li však obtížnost interpretace smyslu třeba jen jedné dějinné události, nahlédneme, že interpretace smyslu více než tisíciletého dějinného období, v němž se odehrálo obrovské množství významných událostí, přesahuje omezené možnosti lidského chápání. Takové zjištění je přímo demotivující a je-li zachycením pravého stavu věcí, bylo by správné zakončit naše pojednání právě touto větou.
Kdo se chce ale dál ponořit do této vážné otázky může otevřít Bránu poznání a pustit se do toho dobrodružství poznávání smyslu českých dějin s námi.
