Korouhve královské jdou vpřed, kříž září ohněm tajemství; ten, který stvořil tělo, svět, svým tělem, přibit na něm, tkví.
Hle, jak až k srdci proniká zbraň bezcitná a strašlivá! Z boku se řine s vodou krev a od hříchu nás omývá.
Nádherný strome zářící, jejž rosí božské krve proud za hodna vyvolený jsi ke svatým údům tvrdě lnout.
Šťastný, že na tvých ramenou smí cena světa viseti, že cítíš tíhu vznešenou; jež bere kořist podsvětí.
Pro slávu spasitelných muk buď slaven svatý oltáři, kde Život vytrpěl svůj skon a smrt nám v život přetváří!
Kříži, jediná naše naděje, v čas umučení se v nás vryj, ve věrných milost rozohňuj, z hříšníků jejich viny smyj!
Trojice studno spasení, kéž každý duch tě velebí! Tajemstvím kříže uzdrav nás a přiveď k slávě na nebi!
Překlad Václav Renč
