V určenou hodinu se dostavili bezpečnostní a úřední orgánové do kláštera a vyzvali představeného kláštera (nebo jeho zástupce), aby svolal všechny řeholníky do jedné místnosti a tam jim (podle předběžné dohody) buď zástupce StB nebo SÚC oznámil, že všichni příslušníci řádu budou soustředěni v jednom klášteře. Nato byl vysloven zákaz vycházky a řeholníci vyzváni k urychlenému sbalení svých svršků a vybavení jmenovkami.
Pak byla zavazadla soustředěna v jedné místnosti a majitelům budou vydána po přezkoumání obsahu. Potom byli řeholníci shromážděni znovu v jedné místnosti, podrobeni tělesné prohlídce, prezence zkontrolována podle jmenného seznamu, načež nastoupili do připraveného autobusu a byli odvezeni do centralizačního, event. internačního střediska.
Po odjezdu byla provedena přítomnými úředními orgány důkladná domovní prohlídka každého objektu, který pak zůstal střežen. V centralizačních a internačních střediscích byly ustaveny dvoučlenné oddíly StB a tříčlenná strážní hlídka SNB. Kromě toho tam působí zmocněnec SÚC a hospodářský správce jemu podléhající.
Veškerá hlášení téměř shodně uvádějí, že příslušníci řeholí skoro vesměs akci přijali s určitou lhostejností, až apatií a většinou byli na ni připraveni. Bylo však pozorovat, že zásah očekávali až později.
U jezuitů s. Ignáce v Praze bylo zjištěno, že zřejmě očekávali nějaký zásah, protože byli velmi brzo připraveni k odjezdu a všichni byli vybaveni úplně novými vojenskými jídelními miskami.
LEPAŘÍK, představený salesiánského kláštera v Trmicích (kraj Ústí n. L.), se zpočátku choval provokativně, a nakonec se počal válet po zemi, takže musel být spoután a násilím odveden. Bude umístěn v internačním táboře.
V klášterech na Svaté Hoře (redemptoristi) a v Zásmukách (františkáni), obojí kraj Praha, musela být vylomena klášterní vrata, protože řeholníci odmítli otevřít. Další průběh akce byl hladký. Do salesiánského kláštera v Kobylisích bylo nutno z téhož důvodu vniknout oknem, další průběh byl rovněž hladký.
Ve Vinoři u Prahy byl u salesiánů nalezen cyklostyl a závadný materiál, kromě toho osazenstvo oddalovalo otevření dveří a pálilo kompromitující listiny.
V salesiánském klášteře v Oseku (kraj Ústí) byla nalezena řeholnice, která měla u sebe závadné pastýřské listy. Byla zatčena.
U čtyř františkánů v Turnově bylo nalezeno 10 kg stříbrných mincí.
V salvatoriánském klášteře ve Vranově u Brna (většinou obsazeném redemptoristy) bylo nalezeno v kufrech a krabicích asi 300.000 Kčs většinou v drobných mincích a částečně v bankovkách. V jezuitském klášteře v Děčíně zjistili, že představený kláštera ukryl u různých osob mimo klášter asi 250.000 Kčs.
Věc dále šetříme. - Úhrnná částka peněz, zabavená v jednotlivých klášterech, činí až dosud na 8.000.000 Kčs. Po odvezení osazenstva salesiánského objektu v Hodoňovicích (okr. Místek) se k ubikaci dostavilo asi 100 žen, které chtěly rozebrat zařízení dřevění budovy. Po domluvě se ženy bez incidentu rozešly.
Dne 14. 4. 1950 kolem 18.30 hod. přiblížily se k obci Podolinec skupiny obyvatelstva z okolních obcí a nepozorovaně se dostaly bočními ulicemi do blízkosti kláštera, v němž je centralizační středisko, kde se zformovaly do dvou částí a začaly postupovat na hlavní a postranní bránu. Obě skupiny čítaly po 160 – 170 osobách, přičemž ještě dalších 100 osob zůstalo připraveno jako záloha. Na rozdíl od shluknutí v jiných místech převládali muži a mladíci.
Obě skupiny vedli dva muži středního věku, přímo do hlavního vchodu kláštera, kde stráž SNB měla kontrolovat všechny osoby, které vcházely dovnitř. Shluknutí proběhlo velmi rychle, takže příslušník SNB byl přitlačen ke zdi a byl mu znemožněn jakýkoliv zásah a davu se podařilo proniknout až na nádvoří kláštera, kde stál další člen SNB a několik členů závodní milice. Když se dav přiblížil ke vchodu do kláštera, vyzval příslušník SNB dav, aby se zastavil.
Totéž provedl ihned krajský instruktor KSS BAŤKO spolu s krajským referentem výživy a poslancem JARABINSKÝM. Obyvatelstvo ani této výzvy neuposlechlo a byla možnost jeho lehkého vniknutí do objektu budovy. Srocení bylo ozbrojeni kůly, holemi a kamením a další jednotlivci vytrhávali v parku na nádvoří kolíky od stromů a nepřetržitě se ozývaly výkřiky „Osvobodíme naše faráře“ apod. Za takto vytvořené situace nezbylo než vystřelit na poplach.
V kritické chvíli přišla na pomoc četa vojáků, která zaujala obranné postavení a začala postupovat s nasazenými bodáky proti davu. Ten se dal na útěk a za úplného rozehnání byl pronásledován. Bylo zajištěno několik osob a po několika dalších výstřelech byl dav úplně rozprášen. Celé střetnutí trvalo asi 35 minut. Po skončení této události byl nalezen v poli neznámý muž, těžce zraněný. Byl ihned dopraven do nemocnice v Kežaroku, kde bylo dodatečně zjištěno, že jde o Štefana SOLETA, rolníka z obce Laskov, okr. Stará Lubovňa. Jmenovaný byl střelen do břicha a utrpěl poranění střev a ledviny. Podle dalšího vyšetření jde prokazatelně o jednoho z hlavních iniciátorů srocení. Jeho zranění je těžké, ale nikoliv životu nebezpečné.
Na místo střetnutí byli okamžitě vysláni dva kontrolní orgánové, kteří přešetřují okolnosti a průběh demonstrace. Vyšetřování nebylo dosud skončeno. Dále dne 14. 4. 1950 kolem 22.00 hodiny bylo přerušeno telefonní spojení a zastavena silniční doprava mez Levočou a Spišskou Novou Vsí. Podle neprověřené zprávy mladíci z obce Nemešany nebo Kolčava, okr. Levoča, podřezali v uvedeném čase strom při cestě, který pádem přeťal telefonní dráty a zatarasil cestu. Příslušná opatření byla ihned provedena, telefonní vedení bylo opraveno, strom odstraněn a po pachatelích zahájeno pátrání.
V Košickém kraji proběhla akce klidně, až na několik shluknutí menšího rázu v obci Stráže. Kde s shluknutí zúčastnily mladé ženy, děvčata a školní mládež. Shluknutí bylo bez závad likvidováno.
Při provádění soupisu zařízení v klášteře ve Spišském Podhradí dozvědělo se obyvatelstvo o akci až po 05.30 hod. Ráno a v dopoledních hodinách došlo k shluknutí před klášterem. Nálada obyvatelstva je silně zaměřena proti akci a bylo zjištěno, že se připravuje noví shluknutí ve večerních hodinách 14. 4. 1950. V důsledku toho byla provedena příslušná opatření, ale k závadám nedošlo.
V Popradě ve večerních hodinách 14. 4. 1950 hodil neznámý muž do okna okresního sekretariátu KSS kámen. Po pachateli bylo zahájeno pátrání.
Během dne 16. 4. 195 nedošly ze Slovenska žádné zprávy o porušení veřejného klidu a pořádku.
Kromě toho na několika místech v krajích Košice, Žilina a Nitra došlo k menším srocením, která však měla jen místní ráz. Větší výtržnost byla pouze ve Spišském Štvrtku, okr. Levoča, kde byly použity slzotvorné svíčky, načež se dav rozptýlil. Ve všech případech – až na Podolinec – byla při shluknutích vždy naprostá většina žen.
Pokud bylo možno zjistit ohlas veřejného mínění, bylo patrno, že dělnictvo s ní plně souhlasí, kdežto věřící část občanstva a měšťácké vrstvy ji přijímají s nelibostí. Toto zjišťování bylo však prováděno zatím jen zkusmo a v řadě míst obyvatelstvo není ještě o existenci akce uvědomeno. Zjistili jsme však náznaky, že vzrůstá šeptaná propaganda okolo vyprázdněných klášterů i centralizačních středisek.
Akce se celkem zúčastnilo v Čechách a na Moravě 270 orgánů StB a 946 příslušníků SNB. Použito bylo 71 autobusů a 129 osobních vozů.
Zprávy o materiálních potřebách ze Slovenska dosud nedošly. Od 15. 4. 1950 provádíme podrobnou kontrolu všech bezpečnostních opatření v jednotlivých střediscích. Konečná vyčerpávající zpráva o celé akci bude zpracována během tohoto týdne.
